Pěnový polystyren – nejpoužívanější izolační materiál
Spotřeba pěnového polystyrenu prakticky neustále stoupá, ačkoli stavební výroba nemá takové štěstí, že by byla na vzestupu. V našem povědomí se totiž již trvale usídlila skutečnost, že je třeba snižovat energetickou náročnost budov.
Nejen příznivá cena udělala z pěnového polystyrenu (EPS) oblíbený izolační materiál. Jeho další předností je nízká hmotnost a skvělá tvarová přizpůsobivost. K nepopiratelným skvělým vlastnostem paří také odolnost vůči teplotním výkyvům a navíc je možné jej recyklovat. Z něj vznikající odpad se využívá v zemědělství pro vylehčení těžkých půd.
Jak EPS vzniká
Není třeba se obávat, že by pěnový polystyren obsahoval formaldehydy. V tuhých polystyrenových kuličkách je obsaženo nadouvadlo a kuličky se ohřívají vodní párou. Nadouvadlem je pentan, což je nízkovroucí uhlovodík mající bod varu již okolo 37°C.
Dýchá nebo nedýchá – toť otázka
U izolačních materiálů je velmi důležitá schopnost propouštět vodní páru. U pěnového polystyrénu je klasifikována střední paropropustnost, což dokazuje difuzní faktor µ = 20-50. To ho předurčuje k použití pro nevětrané skladby konstrukce, kterými jsou například kontaktní zateplovací systémy, nebo plochá jednoplášťové střechy.
Pěnovým polystyrénem je možné zateplovat nejen fasády a střechy, ale rovněž stropy a podlahy v suterénech. Pro nekrokevní izolace se vyrábí speciální trámky z polystyrenu, což silně eliminuje vznik tepelných mostů, které jsou při zateplování klasickým způsobem běžné. Díky své vysoké pevnosti v tlaku je pěnový polystyren vhodný pro zateplení podlah, zvláště těch v suterénu a nad terénem.
Pro zateplování teras, nebo jiných míst nadměrně zatěžovaných vysokým tlakem se vyrábějí specializované desky z EPS. Ty se nedeformují ani při vyšším zatížení. Pro kročejový útlum lze využít polystyren také jako akustickou izolaci při pokládce plovoucích podlah.
Chyby při realizaci zateplovacích systémů
Nejčastější chyby, k nimž dochází při realizaci zateplovacího systému, jsou: Chybná či nedostatečná příprava podkladu, nesprávné založení, dále nesprávný způsob lepení a v neposlední řadě i špatné kotvení, mezery mezi jednotlivými deskami, nebo také nesprávně provedená povrchová úprava, případně nevhodné či chybné řešení detailů.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: shutterstock.com


