Postavte dům. Ale z čeho?
Vlastní bydlení začíná snem. O domu, ve kterém se bude skvěle žít. O domu, který bude mít ty správné dispozice, jehož stěny budou dýchat i izolovat a jehož střecha ustojí i ty nejprudší deště a vánice. Když najdete pozemek, na kterém svůj nový domov vystavíte, je to první krok k úspěšnému položení základního kamene. Ale z čeho dům stavět, když možností je tolik a vedle tradiční cihly nebo tvárnice se objevují moderní zdící materiály nebo naopak dřevo, se kterým tak rádi pracovali naši předci? Připravili jsme pro vás přehled základních stavebních materiálů, z nichž můžete stavět stěny vašeho domu nebo realizovat střechu.
Současné zdící materiály toho umí hodně. Snadno se s nimi pracuje, umožňují rychlou výstavbu, často není nutné je dodatečně zateplovat, protože jsou vyráběné tak, aby samy o sobě izolovaly. To pochopitelně usnadňuje stavebníkům práci. Samozřejmě, velký výběr stavebních materiálů je skvělý. Jenže znamená i narůstající nároky při úvahách, čemu dát při stavbě přednost. Poradit by vám měl v ideálním případě projektant nebo architekt, ale přesto se vyplatí mít o stavebních materiálech přehled.
V samotném základu si můžeme zdící stavební systémy rozdělit na zděné a montované. Rozdíl je jasný i laikovi. Zatímco pod ty zděné spadají například cihly nebo tvárnice, pod montované třeba panely z betonu nebo dřeva, které se snadno smontují na místě výstavby a urychlují tak realizaci rodinných domů.
Výhodou zděných systémů je hlavně variabilita. Postavíte z nich doslova vše. Jsou tvořeny menšími prvky, nejčastěji zmiňovanými cihlami nebo tvárnicemi, a protože nejsou profesně náročné, lze je doporučit pro výstavbu domu svépomocí. Naopak bloky, například dřevěné panely, které jsou dovezené na místo stavby, kde poté probíhá jejich montáž, jsou méně flexibilní. Jedná se většinou o prefabrikáty, které jsou například vyráběné pro typové domy, nejčastěji právě dřevostavby. Jejich hlavní výhodou je rychlost výstavby. Není výjimkou, že dřevostavba z prefabrikovaných dílů může stát už za tři měsíce a šťastný majitel se potom může pustit do vnitřních dodělávek svépomocí. Krom toho, jde povětšinou o suchou výstavbu, takže lze stavět i během nízkých teplot, třeba brzy na jaře nebo pozdě na podzim.
Při stavbě domu je nyní časté využití sádrokartónů, které se využívají při stavbě zděných i montovaných domů. Je ale nutné pamatovat na to, že jejich využití je limitováno. Protože jsou náchylné na vlhkost, je třeba je využít v suchém prostředí. A potom mají i své konstrukční limity – využívají se hlavně k rozdělení prostorů, k úpravě podhledů nebo podlah. Rozhodně je nelze využít jako nosné konstrukce. A současně je nutné pamatovat na to, že nepatří k dobrým zvukovým izolantům.
Přehled základních stavebních materiálů
- Pálená cihla. V Českých podmínkách je tradičním materiálem pálená cihla. Ta se nyní často prodává ve formě keramických bloků. Jde o přírodní materiál, který má řadu výhod. Předností je variabilita použití. Dům postavený z cihel přetrvává generace, takže představuje investici, která má hodnotu. V domě postaveném z cihel se dobře dýchá. Každý rok se z cihel v Česku postaví několik tisíc rodinných domů. Výhodou cihel je schopnost regulace teploty a vlhkosti místností. Nově vyráběné cihly také dobře tepelně i akusticky izolují. Vyrábí se cihly duté i pórovité, kdy vzduch uzavřený do dutin izoluje teplo. Zdivo tak v létě vzdoruje přehřátí, v zimě se naopak pomaleji ochlazuje. Vybírat můžete z cihel určených pro vnější stěny (lépe izolují), stejně jako nosné cihly pro vnitřní bloky nebo akustické stěny. Cihly lze klasicky spojovat maltou nebo speciální montážní pěnou.
- Pórobeton. Rozšířeným stavebním materiálem je také pórobeton neboli lehčený beton. Stavebníci si chválí právě jeho nízkou hmotnost, takže ho lze využít například i při rekonstrukci podkroví starších chalup. Výhodou pórobetonu jsou i dobré akustické hodnoty a pochopitelně je nehořlavý. Jeho hlavní složkou je písek a vápenec, takže jde o ekologický materiál, který lze v případě potřeby i recyklovat. Bloky z lehčeného betonu také dobře izolují teplo a snadno se s ním pracuje, takzvaně na milimetry. Hodí se pro stavbu nízkoenergetických domů.
- Betonové tvárnice s izolační vrstvou. Stejně jako v případě cihel je možné pořídit i betonové tvárnice s přidanou vrstvou izolace, což zlepšuje jejich tepelně-izolační vlastnosti. Obsahují několik centimetrů silnou polystyrenovou vložku, takže dům není nutné dodatečně zateplovat a snižuje se i riziko vzniku tepelných mostů. Tvárnice mají zámkové spoje, takže s nimi lze pracovat bez použití malty.
- Vápenopísková cihla. Jde o moderní materiál, který lze použít pro stavbu obvodového i vnitřního zdiva. Vyrábí se ze směsi vápna, křemičitého písku a vody. Mají vysokou objemovou hmotnost, jsou pevné v tlaku a dobře izolují hluk. Prodávají se také jako sendvičové systémy, kdy jsou složené z více materiálů, takže ke zdivu je například přidaná izolační vrstva – právě tyto systémy jsou vhodné pro stavbu nízkoenergetických nebo pasivních domů.
- Dřevo. Při stavbě každého domu dojde na dřevo jako materiál, i když by to měly být pouze střešní trámy. Dnes se ale ze dřeva staví celé domy, od podlahy až po střechu. Možností je hned několik. Dům je možné smontovat ze sendvičových panelů, takže hrubá stavba je hotová v řádech dnů nebo týdnů. Desky vyrobené ve fabrice se jednoduše připevňují na betonový základ. Aby ovšem mohl být dům označován za dřevostavbu, musí mít nosnou konstrukci ze dřeva nebo alespoň z prvků na bázi dřeva. Na fasádě zase tolik nezáleží, takže u některých staveb ani nepoznáte, že jde o dřevostavbu (zvenku jsou klasicky omítnuté). Jiné je to v případě srubů nebo moderních roubenek. Výhodou dřeva je, že skvěle izoluje a také je to přírodní materiál, který vytváří příjemné životní prostředí. Dřevostavby mají ale i svá specifika – dřevo pracuje, sesychá, sedá si. I s tím je třeba při stavbě dřevěného domu počítat.
- Polystyren nejen jako izolace. Při spojení polystyren a stavba se vám pravděpodobně vybaví polystyrenové desky používané jako tepelná izolace, ať už v případě panelových, bytových nebo rodinných domů. Ale polystyren má i více využití. Jednak může být součástí sendvičových systémů nebo se objevovat na zdících systémech, jež není nutné už dodatečně zateplovat. Na trhu se ale objevují vyloženě stavební materiály vyráběné právě z polystyrénu. Jejich základem jsou tvárnice z takzvaného expandovaného (tvrzeného) polystyrenu. Ty mají speciální zámkový systém, takže umožňují suchou výstavbu. Následně se vyplňují betonovou směsí, a tak může vzniknout monolitické betonové jádro bez tepelných mostů v konstrukci. Tuto konstrukci lze využít při výstavbě rodinných domů, garáží nebo rekreačních objektů.
Hliněné omítky
Aktuálním trendem, především v přírodním a ekologickém stavitelství, jsou hliněné omítky, které se objevují jak při výstavbách nových domů, tak při rekonstrukcích. Výhodou je ekologický rozměr tohoto materiálu i jeho snadná aplikace. Hliněné omítky mají i další pozitiva – dobře izolují a pomáhají vytvářet příjemné vlhkostní mikroklima.
Použití hliněných omítek je variabilní. Jsou určené jak pro zdění, tak i omítání hliněných nepálených prvků. Kombinovat je lze i s klasickými stavebními materiály. Nepálené stavební prvky se dnes běžně používají na vnitřní příčkové a akumulační zdivo v kombinaci s klasickým obvodovým zdivem. Stejně tak je možné je využít jako vnitřní zdivo dřevostaveb nebo pro stavbu kamen či pecí, které se znovu vracejí do interiérů, především chalup nebo rustikálně laděných domů. Výhodou hliněných omítek je, že jejich aplikaci lze zvládnout svépomocí a dokonce lze navštívit i různé kurzy přírodního stavitelství.
Fasáda, která větrá
Utemování staveb přestává být populární, i z toho důvodu, že hlavně aplikace polystyrenu na starší zástavbu v některých případech a při nekvalitním provedení podpořila vznik plísní. Proto se na trhu objevily i alternativy, a tak si každý stavebník může vybrat takový systém zateplení, který bude mít dostatečné izolační vlastnosti a bude splňovat i další parametry, například prodyšnost. Populární jsou provětrávané fasády, které zateplují, ale zároveň umožňují zdivu dýchat, tak se eliminuje koncentrace vlhkosti a následný vznik plísní. V interiéru je zdravější klima, v některých případech se i snižuje potřeba větrat okny. Jinými slovy, provětrávané fasády izolují, ale zároveň z domu pouští vlhkost, která v interiéru běžným provozem vzniká, nebo se může objevit například při izolaci soklů špatně zvolenou technologií nebo postupem. Vysoce paropropustné stavební materiály brání hromadění vlhkosti v domě zcela přirozeně. Na trhu se objevily výrobky, které mají na jedné straně skvělé izolační schopnosti, na straně druhé ale velmi nízký difúzní odpor. Laicky řečeno, jde o izolanty, které větrají, a dům dýchá.
Střecha, základ domu
Střecha propůjčuje domu ráz. Nezáleží jen na její barvě, ale také na materiálu a provedení. Někdo rád sáhne po klasice – bílé omítce a červené střeše. V případě venkovských stavení se do popředí znovu dostávají došky nebo štípané či řezané šindele. Střešní krytiny ale obecně zaznamenávají rozmach. Vedle tradičních pálených tašek se objevují plechové střechy, například z ocelových pozinkovaných plechů s povrchovou úpravou na bázi polyesteru nebo polyuretanu. Střešní krytina je potom lehčí a nezatěžuje krov a celkovou statiku stavby. Na druhou stranu, pořád zůstává pevná a odolná, takže ji lze použít třeba i v horských oblastech, kde je nutné počítat s větší nadílkou sněhu.
Výhodou plechových krytin v moderním provedení je i jejich designová variabilita. Prodávají se nejen v různých barvách, ale také ve tvarech. Proto lze takovou krytinu bez omezení použít pro malé i větší sklony střech. Zásadní výhodou je pro stavitele rovněž fakt, že ocelová střešní krytina od renomovaného výrobce je téměř bezúdržbová a s velmi dlouhou záruční lhůtou, která může být až 50 let. Ačkoli je montáž plechové střechy do jisté míry nenáročná, vyžaduje zručnost a hlavně je nutné dbát určitých zásad, proto většina výrobců doporučuje odbornou montáž a sjednání šikovných klempířů. Dříve se na klempířské konstrukce používal pouze pozinkovaný plech, jeho výhodou byla menší teplotní roztažnost, ale nevýhodou nutnost povrchových úprav pozinku jako ochrany vůči korozi. Tuto nevýhodu už ale nemají moderní ušlechtilé kovy, například měď nebo titanzinek. Ty však vykazují větší tepelnou roztažnost, měď je ale velmi cenově náročná a není v našich zeměpisných šířkách lepšího lákadla pro zloděje.
Klasikou jsou samozřejmě pořád pálené tašky. Ty používali hojně i naši předci, takže pořád lze na venkově vidět střechy, které bez poškození chrání dům nějakých sto let. A někdy se ukázky starých, ale pořád ještě dobrý a odolných tašek objevují i na veletrzích, kde se jimi rády pyšní firmy, jež výrobu po svých předchůdcích převzaly. Životnost je tak jednou z velkých výhod pálených tašek. Nevýhodou jsou ale vyšší náklady. Na druhou stranu, za kvalitu se prostě připlácí a v případě domu je dobré nedělat u určitých prvků kompromisy.
Přehled střešních materiálů
- K nejlevnějším patří betonové tašky, střechy z hliníkového plechu nebo šablony z recyklovaného PVC. V různých akcích lze objevit i poměrně levné tašky z pálené hlíny, které jsou většinou obyčejné.
- Mezi střední třídu můžeme zařadit šablony z pozinkovaného plechu, dvoudílné ražené pálené tašky, PVC vlnité desky, vláknocementové šablony, vlnité bitumenové desky nebo trapézové plechy.
- K dražším nebo nejdražším střešním krytinám patří asfaltové šindele, měděný plech, pozinkované plechy s různou povrchovou úpravou, štípané šindele, asfaltové šindele nebo došky.
O kvalitním provedení střechy pochopitelně rozhoduje nejen výběr materiálu, ale také řemeslnost, se kterou je pokládána. Řada pokrývačských a klempířských firem zařazuje mezi své služby nejen pokládku, ale i následné poradenství a servis. Při výběru dodavatele se proto můžete zaměřit i na tyto parametry, stejně jako na úroveň technického poradenství, logistiku nebo dodací lhůty. I to ve výsledku usnadní stavbu domu a hlavně zajistí jeho dlouhou životnost v následujících desetiletích.
Text: Jana Poncarová, foto. Shutterstock.com
