Kde a jak spíme
Kvalitní postel, dobrá matrace, vhodná přikrývka a hezké povlečení vytvářejí skutečně luxusní spaní. Dobrý vydatný spánek přináší odpočinek, regeneraci fyzických i psychických sil a posiluje imunitní systém. A zejména uspěchaný, vystresovaný, moderní člověk to rozhodně potřebuje. Spánkem trávíme zhruba třetinu svého života a je tedy jeho nedílnou a velmi důležitou součástí. Kvalitu spánku ovlivňují i zdánlivé maličkosti a je potřeba věnovat jim náležitou pozornost.
Ložnice, oáza odpočinku
Ložnice by měla být vybavena oknem a je vhodné ji umístit do klidné části bytu, kde spánek neruší vnější vlivy. Pro kvalitní spánek je potřeba co největší tmy, pokud do oken svítí pouliční světlo, je potřeba pořídit roletu nebo husté závěsy. Ty také řeší případné nepříjemnosti se slunečním svitem – ranní paprsky mohou nepříjemně zkrátit odpočinek, večerní slunce zase může ložnici nepříjemně přehřívat. Kvalitu spánku také ovlivňuje teplota v místnosti, nejlépe pokud je mezi 17 a 21 ˚C. Ložnice by neměla sloužit jiným aktivitám, zejména je nevhodné sem umístit domácí pracovnu. Ložnice by měla být příjemná, bez rušivých elementů, tak aby podporovala uvolnění před usnutím. Vhodné jsou tlumené barvy a přírodní materiály.
Vybíráme postel
Hlavním prvkem ložnice je samozřejmě postel. Ta může být zcela moderní, futuristická či lehce nebo úplně konzervativní. A jaká je ta současná móda? Je to vlastně stejné, jako s jakýmikoliv zařizovacími předměty. Uživatelský standard a veškeré ergonomické či zdravotní normy, jsou stále přísnější a zmíněný standard se den co den přibližuje tomu, co ještě včera bylo luxusem. Jinými slovy řečeno, nikoho už dnes nepřekvapí, že postel nebo matrace je zdravotní, protože se s tím počítá. Je to běžná věc, asi jako to, že se v botách dá pohodlně chodit a na židli že se dobře sedí.
V případě takového specifického kusu nábytku, jakým bezesporu postel je, zůstává pochopitelně zásadním parametrem kvalita samotného lůžka a jeho schopnost poskytovat spícímu tělu potřebnou podporu. Když už ale postel dobře „funguje“, tak by také samozřejmě mohla i dobře vypadat.
Obyčejný obdélník
Postel je v podstatě plochý obdélník stojící povětšinou na nohách, nebo spočívající celou svou plochou na podlaze. Tvarově se tento obdélník může těžko měnit. Designér nemůže navrhnout vlnkovanou nebo jinak nerovnou plochu lůžka, protože by se na něm nedalo spát. Stejně tak není možné měnit jeho sklon, protože postel musí zůstat ve vodorovné poloze. V úvahu tedy přichází nohy lůžka. Ty ale nejsou nikterak výrazné a osoby, které na takové posteli leží, si pohled na originálně zpracované nohy mnoho neužijí. Je tady ale ještě jedna část postele, s jejíž pomocí se dá z onoho obyčejného obdélníku udělat něco zcela mimořádného.
Čelo
Tím základním kamenem designování lůžka je pochopitelně čelo postele. Obyčejný rám na obyčejných nohách a s obyčejnou matrací se může stát královským opulentním lůžkem, stejně jako romantickou postelí nebo čímkoliv jiným, a to právě prostřednictvím čela.
A design?
Ložnice a potažmo postele, mají svým způsobem výjimečné postavení. Designéři jakoby se snažili stále zachovávat jejich intimitu, a tak svou kreativitu vedou trochu jiným směrem, než v případě navrhování např. sedacích souprav. V každém případě platí, že postelová móda je:
1. jednoduchá, bez ozdob a ornamentů
2. střídmá a zároveň elegantní
3. maximálně pohodlná a ležérní
4. s jistou dávkou smyslnosti
5. v podstatě „měkce“ pravoúhlá s minimálním počtem tvarových vln
Postel pro zdraví
Je pravda, že sama postel kvalitu spánku neovlivňuje tolik jako rošt, matrace a materiál polštářů a přikrývek. Jejich kvalita má vliv na uvolnění a regeneraci páteře, kloubů i vnitřních orgánů. Pokud spíme v příliš měkké neob naopak hodně tvrdé posteli, je páteř celou noc nepřirozeně prohnutá a ráno nás pak bolí. Na zdravém lůžku si páteř udržuje při ležení vždy svůj správný tvar. A nesprávným výběrem postele si můžete způsobit zdravotní problémy, například, když bude příliš krátká. Minimální délka postele by se měla rovnat délce spáče plus 20 cm (ale raději více). Minimální šířka by měla být 80 cm, ale 90 nebo 100 poskytne víc pohodlí. Výrobci jsou dnes schopni dodat postel, rošt i matraci jakýchkoli rozměrů. Výška postele by měl být i s matrací 45-55 cm. Dvoulůžko by mělo mít dva samostatné roštyi matrace, vybrané „na míru každému spáči. A čelo u postele? U hlavy nám díky němu nepadá polštář a „netáhne“ na hlavu, u nohou tak nutné není, zvlášť v menší ložnici.
Základní požadavky na zdravou postel:
– minimální tlak na páteř
– anatomicky správná opora ležícího těla
– kvalitní větrání
– snadná údržba
Jednotný recept na správnou postel ovšem neexistuje. Ta musí být individuálně přizpůsobena každému spáči, především jeho váze a výšce. Záleží i na jeho zdravotním stavu a zvyklostech spaní. Někdo má radši měkčí, někdo tvrdší ležení. Na kvalitní posteli bychom ale neměli šetřit. Pro naše zdraví je postel důležitější než sebekrásnější knihovna.
Rošt
Při výběru matrace už musíme vědět, na jaký rošt ji položíme, protože ne každá matrace je vhodná na každý rošt. Rovná pevná plocha nezaručuje takovou vzdušnost jako rošty. Při výběru roštů dbejte především na to, aby mezery mezi latěmi nebyly příliš velké. Mohlo by tak dojít k deformaci matrace. Maximální vzdálenost mezi latěmi je okolo 6 cm. U lamelových roštů je vhodnější větší počet lamel, aby rošt zaručoval dostatečnou pružnost a nedocházelo tak celkovému prohnutí matrace. Některé typy lamelových roštů mají ortopedické vlastnosti. Jsou vystuženy zdvojenou lamelou, mají ramenní kolébku, jsou polohovatelné a mohou napomoci správnému držení těla.
K čemu jsou pohyblivé lamely
Větší komfort poskytuje rošt s pohyblivými lamelami, samozřejmě v kombinaci s vhodnou matrací. Tento rošt má lamely uchycené v pohyblivých plastových nebo kaučukových kloubech. Podle toho jak je zatížíme, se lamely v kloubech pohybují a natáčejí a tím se ideálně přizpůsobují tvaru těla. Kvalita roštu závisí na počtu lamel, na způsobu jejich uchycení k rámu, zda je možné nastavit pružnost lamel podle váhy a přání spáče, pro jaké zatížení (váhu ležícího člověka) je rošt určen apod. Tyto rošty vyžadují měkčí, pružnější matrace, které se přizpůsobí pohybu lamel -tedy latexové, některé polyuretanové a studené pěny.
Výhody polohovacích roštů
Pokud si v posteli rádi čteme a potřebujeme podepřít záda nebo chceme ulevit unaveným nohám zvednutím do výše, vybereme si polohovací lamelový rošt (může být s pevnými i pohyblivými lamelami). Jednodušší rošt má polohování pouze pro hlavu nebo nohy, složitější umožňuje víc poloh jak pro hlavu, tak pro záda i nohy. Požadovaná poloha se dá nastavit buď ručně neob pomocí motorku přes ovladač. Také polohovací rošty vyžadují pružnější matrace, které budou dobře kopírovat pohyb celého roštu.
Matrace
Na výběr máme pružinové matrace (čím víc pružin, tímjsou kvalitnější), tzv. taštičkové matrace (mají větší množství pružin než „obyčejné“ pružinové, každá pružina je uložena v látkovém pouzdru – taštičce, díky níž matrace nevrže).
Oba typy matrací mají povrch zpevněný ještě vrstvami různých materiálů, např. kokosovým vláknem, ovčím rounem, latexem, polyuretanem,atd.
Další možností jsou polyuretanové matrace. Matrace z polyuretanové pěny mají různé stupně tvrdosti. Často jsou tvořeny jako sendvič se zpevněným středem neob se středem z různch profilů, za účelem jejich provzdušnění. Oblíbené jsou matrace se zimní a letní stranou, kde zimní stranu tvoří hřejivá ovčí vlna a letní stranu naopak chladivá a prodyšná vrstva kokosového vlákna (gumožíně). Kvalitní matrace mají navíc změkčenou část v oblasti ramen tzv. ramenní kolébku.
Matrace ze studené pěny vynikají svou výbornou elasticitou, tvarovou stálostí a dlouhou životností. Pěna je tvořena buňkami se silnější stěnou. Díky velkým pórům je dokonale provzdušněna a lépe odvádí teplo. Matrace bývají pěti až sedmi zónové, protože každá část těla vyžaduje jinou tuhost. Zatímco pod rameny a patami oceníte měkčí zóny, pod bedry je potřeba mít pevnější podklad. Tyto matrace jsou ideální v kombinaci s línou pěnou. Její tvrdost se mění podle teploty, proto při kontaktu s tělem měkne a díky efektu tzv. pomalého vracení omezuje protitlak a zabraňuje tak proleženinám.
Velmi kvalitní matrace jsou matrace latexové. Jsou pružné, mívají odlehčující otvory. Dodávají se tří, pěti i sedmi zónové. Výborně se přizpůsobují tvaru těla, jsou ideální pro polohovací rošty, mají dlouhou životnost. U těchto matrací nedochází k proleženinám.
Spaní na vodě
Existují i vodní postele, jejíchž předností je, že se dokonale přizpůsobí ležícímu tělu. Jejich výhodou i nevýhodou je ohřívání vody. Teplejší voda je sice příjemná, ale pro organismus vyšší teplota matrace příliš zdravá není. Po delší nepřítomnosti , kdy byl ohřev vody vypnutý, nějakou dobu trvá, než se voda opět zahřeje na správnou teplotu. První noc si tak můžete připadat jako na Severním pólu.
A co hygiena?
Víte, že během noci vypotíte nejméně půl litru potu? Proto jsou vhodnější vzdušné lamelové rošty nebo desky s větracími otvory a postele na nožičkách než pevné desky pod matracemi a uzavřený úložný prostor. Výhodou jsou snímatelné potahy, které lze prát nebo čistit. potahy mají na vnitřní straně ještě prošitou vrstvu dutého vlákna s různou gramáží. Potah je měkčí a příjemný na dotek.
Péřové „duchny“ už neletí
Aby byl odpočinek v posteli dokonalý, nesmíme zapomenout na kvalitní pokrývku a polštář. Pokrývka musí být dostatečně dlouhá, velikost polštáře záleží spíš na zvyklostech každého spáče. Ze zdravotního hlediska je ale nejvhodnější rozměr 40×90 cm, protože polštář je možné při poloze na boku (kdy hlavu potřebujeme podložit víc) přeložit. A co výplň? Někdo nedá dopustit na klasické peří, které má ale některé nevýhody – peří se musí nechat po čase vyčistit (co s prošívanou dekou – rozpárat?) a vůbec není vhodná pro alergiky. Další možností je ovčí rouno (doporučované pro revmatiky). Moderní výplní přikrývek a polštářů je duté vlákno, které dokonale nahradí vlákna přírodní. Jeho výhody: je lehčí než přírodní výplně, výborně hřeje, je vhodné pro alergiky a může se prát. Zajímavý je výrobek Duplex – jsou to vlastně dvě slabé přikrývky, které je možné pomocí suchého zipu sepnout do jedné velmi teplé přikrývky. Výplň polštářů mohou tvořit souvislé vrstvy nebo „kuličky“ z dutého vlákna, jejichž přisypáním nebo ubíráním si vytvoříme polštář plnější nebo slabší.
Spánková hygiena
Dříve než se vrhnete do zařizování ložnice, měli byste si uvědomit jednu zásadní věc – že v ložnici budete především spát. Bez spánku se dá vydržet den, možná dva, ale pak už začne tělo selhávat a nakonec je schopné přestat fungovat úplně. Nejde jen o to mít kvalitní matraci, pohodlnou postel nebo lamelový rošt, je potřeba také dodržovat „spánkovou hygienu“ tak, jak ji doporučuje lékař:
1. Ložnice by měla být vyvětraná a nepřetopená. Vhodná je spíš chladnější.
2. Ideální je, když má člověk nějakou fyzickou aktivitu během dne tak, aby se tělo unavilo nejen psychicky.
3. Není dobré spát během dne a chodit si dávat „dvacet“.
4. Před spaním bychom neměli jíst ani pít (tělo pak místo spánku zpracovává potravu a nespí).
5. Alespoň půl hodiny před usnutím bychom měli být v klidu, relaxovat.
6. Doba pro usínání a probouzení by měla být pravidelná. Je to stejné, jako když berete léky. To také děláte např. pravidelně po šesti hodinách a spánek je pro tělo vlastně také „lék“.
A co barvy?…
Musíme si uvědomit, že v ložnici hrají velkou roli I barvy. Zásadním kritériem při výběru barev interiéru by měla být funkce místnosti. Ložnice patří ke klidovým zónam domácnosti. Měli bychom tedy volit barvy, které uklidňují a nejsou příliš výrazné. V ložnici bychom měli používat barvy vzbuzující v nás pocit pohody, klidu, jistoty. Většinou se jedná o barvy přírodní a pastelové odstíny studených barev. Bíla se v ložnici bude také vyjímat, vzbuzuje v nás pocit čistoty, jemnosti, nejvíce odráží světlo a celkově místnost prosvětluje.
Při volbě barevného odstínu stěn bychom měli brát v úvahu barevnost nábytku, doplňků a podlahy. Můžeme kombinovat různé barvy, neměli bychom ale zapomínat na to hlavní: barevné ladění prostoru musí zejména vyhovovat tomu, pro koho je určen. Důležitější než moderní trendy je tedy vždy náš vlastní barevný vkus.
Ložnice, nebo šatna?
Ložnice je místem odpočinku a klidu. Ovšem vzhledem k možnostem a velikostem současného bydlení, je pro většinu běžných uživatelů nemyslitelné, vyčlenit jednu místnost jen a pouze pro nerušené spaní. Většinou tedy ložnice dostává i svou „denní“ a nebo zkrátka druhou funkci či roli a slouží např. také jako místo k umístění šatních skříní. Pořídit si šatnu bývá často dilema či luxus.
Pro zdravý spánek je lepší, aby v ložnici bylo co nejméně nábytku, především toho úložného, protože ve skříních ukládáme spoustu věcí, které vyzařují látky škodlivé pro náš organismus a regeneraci.
Pokud se rozhodneme pro šatnu, potřebujeme na ni minimálně čtyři metry čtvereční místa. Přitom její umístění v bytě či domě hodně napoví o tom, jak moc ji budeme využívat. Nejlepší je, pokud sousedí s ložnicí. Dokonce se vyplatí zmenšit tuto místnost na úkor šatny. Schováme do ni vše potřebné a v samotné ložnici nám pak stačí jen postel a dva noční stolky. V takovém případě bychom měli pamatovat na to, že v šatně potřebujeme i velké zrcadlo a dobré osvětlení. Základním předpokladem funkční šatny, která splní individuální potřeby pro ukládání věcí, je rozčlenění jejího uspořádání tak, aby co nejlépe vyhovovalo současným potřebám majitele.
Základní desatero, na kterém se shodnou architekti i lékaři:
1. Ložnice by měla být v nejklidnější části bytu, s okny např. do dvorního traktu budovy, nebo jednoduše tam, odkud nepřichází hluk.
2. Bezpodmínečně nutné je zajistit větrání a přístup vzduchu.
3. Není dobré podceňovat důležitost kvality lůžka. Problémy na sebe nechají sice dlouho čekat, ale přijdou.
4. Nepoužívejte expresivní barvy. Pokud přeci jen chcete něco výrazného, pak je potřeba takovou silnou barvu „utopit“ v něčem neutrálním. Neutrální je bílá, šedá, svým způsobem krémově světlá káva. Expresivní je rudá, oranžová (žlutá), brčálově zelená a zřejmě opravdu nevhodná je kombinace žluté a černé, kterou vnímáme jako výstrahu před útokem (viz. např. zbarvení vosího trupu).
5. Pokud si v ložnici čtete, mějte světlo vyřešené tak, aby nerušilo toho druhého, který už třeba chce spát. Zkuste bodové světlo, světlo s dlouhým úzkým cylindrem, jež je schopen světlo usměrnit.
6. Sousedí-li ložnice s rušnou místností, pak právě před takovou společnou stěnu postavte např. šatní skříň, která bude fungovat jako zvuková izolace.
7. Zvažte pračku vzduchu a nebo alespoň zvlhčovač.
8. Lépe je používat nechlupaté textilie a nejlépe je textilie minimalizovat a nahradit je spíše snadno udržovatelnými materiály, které je možné střít vlhkým hadrem (parkety, žaluzie místo závěsů, žádné ozdobné dečky atd.). Vyvarujete se tak případnému styku s alergeny a alergiky se můžete stát klidně i v 35 letech.
9. Velmi komfortní je navázat ložnici na koupelnu. Pokud to jde, zkuste tyto dvě místnosti spojit. Nemáte-li již malé děti anebo někoho, kdo by z koupelny mohl pohledem narušovat soukromí vaší ložnice, zvažte případné prosklené dveře mezi koupelnou a ložnicí.
10. Nedělejte si z ložnice skladiště, i ložnice jako taková by měla „volně dýchat“. I zde platí, že méně bývá více.
Text: Jana Abelson Tržilová, foto: SAMphoto.cz, zdroj: Nadop.cz
