Terasa – místo, kde to žije…

Oblíbeným místem, kde můžete trávit dovolenou nebo jen za letních dní posedět s přáteli, grilovat, odpočívat či tam nechat spát dítě v kočárku, bývá vlastní terasa.
Ten kdo ji má, dá mi jistě za pravdu. Terasa nám v létě rozšíří prostor bytu, dá nám pocit splynutí s přírodou, donutí nás chvilku odpočívat. Dříve než se pro ni rozhodneme, měli bychom si ale prostudovat základní pravidla…

1. Terasa by měla navazovat na nějakou společenskou místnost rodinného domu, jako je třeba obývací pokoj nebo jídelna.
2. Nejvýhodnější je umístění směrem na jihovýchod. Jestliže ji budete mít pouze směrem na jih, pak vám na ní bude příliš velké horko.
3. Minimální rozměry terasy by měly být tři krát čtyři metry, abyste na ni mohli pohodlně umístit stůl se židlemi. K velikosti stolu se židlemi je totiž nutné ještě připočítat alespoň půl metru na každou stranu, abychom mohli pohodlně od stolu vstát.

Líbí se vám kámen?

Než se do stavby terasy pustíte, měli byste mít také představu, jaký materiál na ni použijete. Tak především -povrch terasy by měl ladit s domem. Na trhu existují různé materiály, takže je pouze na vás, co si vyberete – od betonu, kamene, keramické dlažby až po dřevo.
Mezi nejoblíbenější materiál patří keramické dlažby. Pro exteriér jsou nejvhodnější mrazuvzdorné prvky s nízkou nasákavostí, otěruvzdorné a protiskluzové. K jejich lepení se používají kvalitní mrazuvzdorné tmely a lepidla.
Oblíbené jsou i betonové dlažební prvky, mezi které patří i zámková dlažba. Ta se nejčastěji používá tam, kde je povrch terasy na stejné úrovni jako okolní terén. Je však nutné, stejně jako u všech zpevněných ploch, dbát na kvalitně připravenou a udusanou podkladovou vrstvu. Na venkovní plochy se používají i otryskávané betonové dlaždice, které jsou vyráběné slisováním z mramorové a žulové drtě a cementu nebo betonové dlaždice, které imitují jiné materiály. Například břidlici. Ty se nejčastěji kladou do pískového lože.
Vhodným materiálem pro terasy je i kámen. Dlažba z přírodního kamene však patří mezi nejdražší, zvláště u cizokrajných druhů kamenů.
Na terasu můžete použít i takzvané kabřincové cihly. Jsou to ostře pálené cihly, které mají dlouhou životnost, odolávají mrazu i posypové soli. Lze je sehnat v různých barevných odstínech i glazované.

Oblíbené dřevo

V interiéru je dřevěná podlaha častá, ale ani u venkovních teras se tomuto přírodnímu materiálu nemusíte vyhýbat. Stačí jen dobře vybírat. Nejčastěji používaná bývá impregnovaná borovice, která právě díky impregnaci získává dlouhou životnost a je cenově přijatelná. Tvrdé dřevo a zvláště dřevo tropické vám zajistí delší životnost. Jde o materiál, který je sice dražší, má ale velmi dobré mechanické vlastnosti, vysokou pevnost v oděru a rázovou pevnost. Je také velmi odolný proti biologickému stárnutí, hnilobě i parazitové infekci. Mezi nejznámější patří teakové dřevo, kanadský červený cedr, mahagon či dřevo Bangkirai, které se vyskytuje ve žlutohnědé barvě nebo hnědé s červeným odstínem, akát, či Merbau.
Na povrch terasy také můžete zvolit materiál, který se skládá z šedesáti procent dřeva a čtyřiceti procent plastových komponentů. Svým vzhledem a i při dotyku připomíná dřevo, lépe se však udržuje. Stačí ho čas od času pouze umýt vodou. Terasy s tímto povrchem jsou odolné proti mrazu, vodě i slunci a v případě, že máte poblíž terasy bazén (toto téma probereme za chvíli), nedochází k poškozování terasy chlorem.
Dřevem můžete zakrýt i již hotovou, vydlážděnou či vybetonovanou terasu. K tomu jsou vhodné například dřevěné kazety, které se kladou vedle sebe. Jednotlivé díly jsou skladné, takže je můžete na zimu uložit třeba do garáže. Další možností je dřevěná podlaha uložená na „polštáře“. To jsou podkladní dřevěné trámky, na které se prkna připevní. Hoblovaná prkna se do exteriéru vyrábějí i s protiskluzovými drážkami.
Zajímavě působí i dřevěná špalíková dlažba. Pokládá se podobně jako klasické dlažební kostky do štěrkopískového lože s pískovou mezivrstvou. Na spárování se použije například křemičitý písek, aby bylo zajištěno odvodnění. Dřevěné kostky je vhodné před položením navlhčit. Jestliže jste zvolili konstrukci terasy celodřevěnou, pak je vhodné celou plochu pod ní vyplnit štěrkem a podkladní hranoly uložit třeba na vybetonované patky, podložky z umělé hmoty nebo gumy.

Terasa a zahrada

Důležitý je také přechod terasy do okolní otevřené zahrady. Ten lze upravit různými způsoby.

1. Široký pás rostlin. Osázení by mělo mít promyšlenou strukturu a mělo by být dokonale barevně sladěno. Na zahradní květiny mohou navazovat květiny na terase. Úžasně vypadá, pokud osázíte záhony přiléhající k terase radostně barevnou směsicí trvalek a letniček, jejichž domovem kdysi bývaly právě venkovské zahrádky. Barevné květy mohou v záhonu zářit bez zvláštního uspořádání. Dovoleny jsou však i umírněné kombinace, třeba v růžové a fialové. Obzvlášť malé zahrady si přímo říkají o barevné řešení tón v tónu, protože celek vyznívá mnohem klidněji než s pestrými květinovými záhony a celý prostor zároveň vypadá větší.
2. Hezky vypadá plocha ze světlého štěrku, v níž jsou položeny velké šlapáky z přírodního kamene. Pohledná místa na ploše drobného kamení však mohou tvořit také barevné trvalky anebo okrasné trávy.
3. Dřevěný můstek, který rovněž může propojit terasu se zahradou, oživí místo příjemným napětím. Provázet ho mohou záhony s vysokými trvalkami nebo nízkými pokryvnými druhy.

Komfort a elegance

Moderní vzhled terasy podtrhnou stylové doplňky. Neuděláte chybu, když si pořídíte jednoduchý nábytek bez zbytečných ozdob. Vylehčené židle ze dřeva kombinovaného s hliníkem vypadají stejně dobře jako křesla z tmavého proutí, které odolává povětrnosti… Z materiálů upřednostněte raději kvalitní tvrdé dubové nebo akátové dřevo, z tropických týk či iroko. Z dalších materiálů jsou vhodné do exteriéru pozinkovaná nebo vypalovacím lakem upravená ocel, hliník či aktuální moderní materiál – vysokotlakový laminát HPL s pestrou a stálou světelnou barevností.
Židle by měly být nejen pohodlné (k čemuž mohou přispět i jednobarevné textilní potahy), ale i stabilní; výhodou je, když jsou i stohovatelné. Stůl by měl být dostatečně velký a pevný. Máte-li dostatek prostoru, můžete terasu rozšířit o houpací lavici, síť či koš. Ty lze zavěsit na pevnou pergolu nebo na konstrukci z kovu nebo dřeva.
Mezi specializované doplňky určené pro používání ve venkovních prostorech patří ovšem nejen různé typy houpaček a sítí, ale třeba i servírovací a odkládací stolky (zpravidla na kolečkách), které jsou dobrými pomocníky při grilování či servírování jídel, dále slunečníky, popelníky a ve větších zahradách i pitné fontánky, koše na odpadky, stojany na kola nebo boxy k odkládání nářadí.
Nezapomeňte na vnější nádoby pro obyčejné květináče. Vyberte třeba ty z pálené hlíny.
Protože na terase budete určitě trávit i teplé letní večery, nezapomeňte ani na její osvětlení, zásuvky pro připojení například elektrického grilu, v zimě třeba i venkovního vánočního osvětlení. Je nutné, aby zásuvka byla určena pro exteriér – bývá s krytem.
Komfort vaší terasy zvýší i instalace sprchové baterie. Díky ní získají v létě osvěžení i ti, kteří nemají jezírko nebo bazén. Je ovšem nutné terasu vyspárovat směrem k odvodňovacímu místu tak, aby veškerá voda mohla dobře odtékat do kanalizace. V zimním období se pouze přívod vody k baterii na terase uzavře.
Dalším doplňkem terasy bývá i zděný krb, případně gril.

Útulný venkov

Jestliže patříte k vyznavačům venkovského stylu, můžete v tomto duchu upravit i svou terasu. Venkovský styl zahrady tkví v barvách, milých detailech a v bohatě kvetoucím osázení. Na venkovsky pojaté terase musí být především útulno, a proto je zpevněná plocha o něco menší. Musí být ovšem natolik prostorná, aby se na ni vešel stůl s lavicí a pohodlné zahradní lehátko. Jako povrchový materiál se v tomto konkrétném případě používají desky z přírodního kamene, které na sebe navazují a mají zaoblené konce. Hezky vypadá i prostranství z pálených cihel, které mohou ozvláštnit šedé žulové lemy. Kvetoucí rostliny přinášejí na terasu a do její těsné blízkosti záplavu barev, bez nichž se venkovský styl neobejde. V nádobách lze v závislosti na sezoně a vkusu majitele zkoušet stále nová a neotřelá spojení. Vyšší kvetoucí druhy, kterými jsou například jiřiny, mohou zajistit dokonce i dostatečné optické odclonění. Účinné a pohledné však bude jen na místě chráněném před větrem.

Úkryt před slunečními paprsky

Ráno se nám na terásce jistě bude skvěle snídat. Pokud zde ovšem chceme i v klidu poobědvat, je zapotřebí mít možnost trochu ji zastínit.
Abychom nemuseli dodatečně vymýšlet pomocné stínicí konstrukce, ideálním zastřešením terasy u domu nebo alespoň její části je přesah střechy domu. Pokud už ovšem vaše terasa stojí, střechu kvůli ní asi měnit nebudete. Pojďme tedy na další řešení…
Nejjednodušším způsobem zastínění sluneční terasy je slunečník. Při jeho výběru musíte zohlednit velikost stíněného prostoru a samozřejmě vzhled domu a okolí. Vždy je lepší dát přednost nenápadným tlumeným barvám před divokými květinovými vzory. Výhodou tohoto řešení je jednoduchá manipulace. Abychom však nemuseli během dne slunečník neustále přemísťovat spolu s putujícím sluncem, je lepší obstarat si velký typ s otáčivým ramenem umožňujícím libovolné nastavení.
Další možností zastínění jsou výsuvné markýzy (většinou s textilními kryty), které se připevňují na stěnu budovy. Když jsou zasunuté, nezabírají prostor (v podstatě vypadají jako záclonová garnýž). Po vysunutí mají buď samonosnou lehkou konstrukci, nebo je lze uchytit k jinému opěrnému bodu, například k pergole. Kromě slunečníku a markýzy je možné k vytvoření stínu použít jednoduché rolety, například k zastínění před ostrým sluncem svítícím z boku. Rolety můžeme umístit pod pergolu nebo jinou pomocnou nosnou konstrukci. Slouží i k optické izolaci a vytvářejí chvilkové soukromí pro pobyt na terase tam, kde jsou sousedé příliš blízko a kde z nějakých důvodů nechceme budovat lehkou dělicí stěnu.
Další možností jsou pergoly a jednoduché přístřešky, které svým vzhledem musejí samozřejmě ladit s domem. Proto je lepší, když jejich tvar navrhne architekt současně při projektování domu. Pergoly bývají nejčastěji ze dřeva. Praktické je zastřešit jejich část průsvitnou střechou, protože krytou terasu můžeme potom využívat častěji. Navíc se tím také prodlouží životnost zahradního nábytku.
Samostatné přístřešky stavíme na terase, která je situována mimo dům. Někde v odlehlé části zahrady může být její součástí i zahradní altánek, který není příliš vhodný v těsné blízkosti domu.

Terasa na střeše

Někdy ovšem vyjít do zahrady a sednout si na terasu není tak úplně snadné. To když namísto domečku vlastníme byt, nebo sice domeček máme, ale zahrádka k němu jaksi nepatří. Musíme se ale posezení v zeleni úplně vzdát? Určitě ne… Co takhle posezení na střeše?
 
Myšlenka francouzského klasika Le Corbusiera, který prohlásil, že zelenou střechou nahoře vrátíme přírodě zastavěnou plochu dole, ožívá konečně i v České republice. Ještě před několika lety byly u nás zelené střechy doménou reprezentativních administrativních budov, například Paláce Milénium nebo některých objektů na Václavském náměstí. Do obytných staveb je začal komponovat přední český architekt Vlado Milunič a dnes už o nich uvažuje každý prozíravější investor. „Co nejvíc zeleně do městských domů, to je cesta, která přivede lidi ze satelitů zpět do městských center,“ domnívá se architekt Milunič. „Nejen plošně, ale i vertikálně nechat zdi porůst popínavými rostlinami, přidat dřevěnou pergolu, voňavý jehličnan a z nevzhledného dvora na pražském Smíchově máte posezení jak v přímořském letovisku,“ doporučuje.

Zeleň stavbu neprodraží

Střešní zahrada se kupuje k bytu stejně jako terasa nebo předzahrádka. Podobná je i její cena, tedy cca 10 000 – 15 000 korun za metr čtvereční. Majitel se pak o ni stará stejně, jako by udržoval zahrádku u svého rodinného domu. Musí se však dobře informovat, které rostliny jsou pro střešní zahradu, náročnou na vláhu, vhodné. Nechce-li například, aby mu trávník zaschl, musí ho v létě kropit dvakrát denně, nebo zvolit suchu odolnější odrůdu.

Než se do toho pustíme

• Rozhodnete-li se vybudovat zahradu na terase nebo střeše, ať už u garáže, sklepa či domu, musíte znát nosnou konstrukci objektu, která bude vystavena většímu zatížení.
• Největší investicí je hydroizolace, jež zejména v případě střechy musí být beze spár a stejně dokonalá, jako byste tam budovali bazén. Nejčastěji se používá zahraniční fólie Hertalan, jejíž životnost je nejméně 50 let a je konstruována na vysoké rozmezí teplot.
• Podklad pro zahrady na betonové ploše musí obsahovat i tepelnou izolaci a drenážní vrstvu, zajistit se musí i odtok dešťové vody.
• Stromy a vysoké keře vyžadují alespoň 60 centimetrů zeminy, nižší keře 40 centimetrů.
• Firmy upravenou plochu i s klempířskou prací a položením zeminy dodávají na klíč, za což si počítají nejméně 1 500 korun za metr čtvereční, v závislosti na obtížích s dopravou materiálu na místo určení.

Kolik stojí zahrada na střeše o ploše 20 m2

• položení hydroizolace a podkladu včetně zeminy 30 000 korun
• trávníkový koberec 6 000 korun
• tři vzrostlé jehličnany 3 600 korun
• pět okrasných keřů 2 500 korun
• sazenice různých okrasných rostlin 1 500 korun

Celkem 43 600 korun.

K terase patří bazén…

V dnešní době velmi často terasu doplňuje i bazén. Ideální je, pokud obojí vzniká souběžně a vzájemně se doplňuje.
Podobně jako terasa, pergola, grilovací zákoutí či dlážděná plocha, je bazén výrazným technickým prvkem, který vzhled zahrady zásadně ovlivňuje.
Na rozdíl od všech ostatních součástí okolí domu má však jen velmi omezené možnosti individuálního ztvárnění – zapuštěné bazény si často pořizujeme se zastřešením, které změní proporce zahrady, nadzemní bazény se zase prosazují jedinou možnou modrou barvou, která se ve své pronikavosti s přírodním prostředím zahrady smiřuje jen velmi těžko.
Ani rostliny nám při integraci bazénu do zahrady příliš nepomohou – naším cílem je maximální oslunění vodní plochy a její nejvyšší čistota, takže přítomnost vyšší zeleně nebo dokonce popínavých rostlin je nežádoucí.
Navíc je bazén nejkrásnější ihned po instalaci a od prvních dnů svého života vlastně jen stárne a chátrá, zatímco zahrada se vyvíjí směrem opačným – čím je starší, tím je krásnější. Navzdory všem těmto negativům ovšem bazén do zahrady rozhodně patří.
Aby se voda v bazénu co nejrychleji ohřívala a její teplota se po celou koupací sezonu udržovala co nejvyšší, je třeba bazén situovat na co nejvíce osluněné místo v zahradě. Zároveň by mělo jeho okolí umožňovat instalaci zahradního posezení, lehátka, slunečníku a dalších doplňků pro klidnou a pohodlnou relaxaci.
Už z tohoto výčtu je zřejmé, že ideálním místem pro bazén bude hlavní obytná terasa nebo místo nedaleko domu. Tak tomu také v praxi nejčastěji bývá.
Trochu problém nastává, pokud máte jen malý pozemek a terasa s bazénem se tam jen tak tak vejde. V tomto případě se zcela určitě budete muset obejít bez zastřešení, které by zahradu opticky zcela vyplnilo a prostor by působil velmi stísněně, nemluvě o absenci sebemenšího výhledu z oken. Terasu lze v tomto případě navrhnout kolem bazénu. Doplnit bychom ji měli vhodnými rostlinami. Protože pravděpodobně bude terasa celodenně osluněná, je třeba zvolit odolné druhy snášející sucho a úpal, nejlépe některé ze zakrslých jehličnanů. Ty mohou navíc v mrazuvzdorných nádobách zůstat na terase i přes zimu a alespoň částečně na sebe vázat pozornost ve chvíli, kdy bazén zahradu až tak nezdobí…
Text: Iva Nováková, Jana Abelson Tržilová  foto: SAMphoto.cz, zdroj: dokonalezeny.cz, prozeny.cz, utulne.cz, idnes.cz, bydleni.lidovky.cz

About The Author

devtomi