Poškození rostlin chladem a mrazem
Chladová a mrazová poškození na rostlinách vytvářejí biologické poruchy. Rostliny při poklesu teplot pod určitou hranici již přestávají růst, mění barvu, svěšují listy, opadávají jim květy atd. Mrazem často bývají poškozeny, pupeny, kůra, listy anebo dokonce celé kmeny dřevin. Podívejme se tedy zblízka na tyto biologické poruchy a řekněme si něco o tom, jak jim předcházet a případně, jak je napravovat.
Chladová poškození
Chladová poškození rostlin vznikají při teplotách sice nízkých, ale ještě se pohybujících nad bodem mrazu. Toto poškození je typické pro mnoho druhů teplomilné zeleniny. Poškození se projeví zastavením růstu, změnou barvy a často také opadáváním plodů. Někdy se nadzemní části rostlin, například mrkve, kedlubny, zbarví do fialova v důsledku stimulované produkce antokyanů. K chladovým poškozením může docházet i u pokojových rostlin, které jsou letněny, a to na začátku a na konci letnění.
Mrazová poškození dřevin
V případě poklesu teplot pod bod mrazu již hovoříme o mrazovém poškození rostlin. V tomto případě rozlišujeme poškození rostlin v průběhu trvání zimy a poškození rostlin jarními mrazíky. Při silných mrazech v průběhu zimního období vznikají často podélné mrazové praskliny, ty obvykle přecházejí v mrazové desky. Nejčastěji se objevují na dřevinách, kde došlo k nedostatečnému vyzrání dřeva. To mohlo být způsobené jak nekvalitním řezem, tak nevhodnou výživou či přílišnou zálivkou. Někdy vzniknou na rostlinách takzvané mrazové boule, ty občas zaměňujeme za bakteriální nádorovitost.
Ošetření a prevence
Jako prevence před vznikem těchto obtíží se doporučuje stínění kmenů a silnějších větví z jižní strany slámou, chvojím, tvrdým papírem nebo dřevěnými deskami. Pokud už ke vzniku mrazových desek nebo prasklin došlo, je nutné zraněná místa dřevin ošetřit. K tomu se používají stromové balzámy nebo vodou rozpustné barvy. Tím se zabrání napadání těchto rostlin druhotnými infekcemi a také dřevokaznými houbami.
Odlišné příznaky poškození u keřů
U maliníků, ostružiníků, rybízů a v některých případech i u třešní a hrušní namrzají vodivá pletiva jejich větví a letorostů. V důsledku toho dojde k nedostatečnému zásobování živinami a na keřích či stromech vyraší listy s červeným nebo nažloutlým nádechem. Ty pak předčasně opadávají. Bohužel toto poškození a jeho příznaky někdy přetrvávají až několik let. Ostružiníky nejlépe uchráníme položením jejich výhonů na zem a přikrytím chvojím.
Poškození mrazem u stálezelených rostlin
Některé stálezelené keře a rostliny mají zcela specifické příznaky poškození mrazem. Zvláště rododendrony, bambusy, zeravy, tisy, bobkovitě a některé další jehličnany bývají poškozeny nejen mrazem, ale i nedostatkem vody, protože při holomrazech se voda v půdě promění v led a rostliny trpí právě nedostatkem vody. Rododendronům se svěsí listy, což je naštěstí vratné poškození, které lze napravit při teplotách nad nulou dostatečnou zálivkou. U tisů a zeravů se však taková poškození projeví až mnohem později, a to rezavěním, hnědnutím a následným zasycháním větévek a jejich konců. V takových případech může účinně zapůsobit jen preventivní dostatečná zálivka ještě mnohem dříve, než vypuknou mrazy. Zamezit tomu můžeme i dostatečnou nastýlkou organického materiálu, ten omezí promrzání půdy v okolí dřevin do hloubky.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: shutterstock.com
