Mišpule obecná dává chutné a voňavé plody, které se trhají v prosinci
Již ve středověku byla mišpule oblíbené a velice známé ovoce. Od 12. století se pěstuje ve střední Evropě, kam se rozšířila z Malé Asie, oblasti Kavkazu a severního Íránu. U nás je kupodivu méně známá i málo pěstovaná. Nejčastěji se s ní v současnosti setkáváme na tureckém pobřeží Černého moře.
Množení mišpulí
Mišpule obecná (Mespilus germanica L.) je nízký keř či strom, který rozkvétá nápadně velkými bílými květy. Dá se množit semeny. Původní vlastnosti mateřských rostlin si zachovávají pouze rostliny vypěstované ze semen. Nejčastější způsoby rozmnožování jsou roubování a očkování. Nejvhodnější je pro tuto formu rozmnožování hrušňový semenáč. Je možné využít případně i jeřáb anebo podnož kdouloní. Mišpule je dosti náročný teplomilný keř. Dává přednost vápenité humózní půdě. Listy má kožovité, jemně bíle chlupaté. Dřevo stromu či keře je červenavě bílé, pevné, tvrdé a velice houževnaté.
Jaké podmínky upřednostňuje
Mišpule dobře odolává nízkým teplotám a je schopna růstu v rozdílných podmínkách, což platí i ohledně podmínek světelných. Nejvíce jí svědčí půdy bohaté na živiny a plné slunce. Je také výjimečně odolná proti škůdcům.
Plody mišpulí jsou hnědé malvice
S podzimem na mišpulích dozrávají kulaté hnědé až hnědozelené malvice. Na jejich horní straně jsou dobře patrné kališní cípy. Plody mišpulí jedněm připomínají malá jablíčka, druhým zase veliké šípky. Sbírají se až poté, co přijde mráz a plody zhniličnatí. Naši předkové pojídali mišpule syrové, ale často z nich připravovali také chutné marmelády. Mišpule mají vysoký obsah pektinů, díky nim pak dobře rosolovatí.
Mišpule jako lék
Mišpule vždy patřila nejen k chutným ovocným druhům, ale i k lékům. Jako léčivo fungovaly nejen plody, ale také listy i semena. Droga se využívala k zastavení produkce hlenů a výtoků různého původu. Mišpule našla své uplatnění při léčbě nechutenství spojeného se zvracením. Zevně mišpule léčila a stahovala rány a také zabraňovala krvácení. Pro své dobré zdravotní účinky se hodí pro výrobu sirupů. Ty se užívají pro svůj stavící účinek. Mišpule se u nás v současnosti uplatňuje v kuchyni spíše jako rarita.
Výroba domácí marmelády z mišpulí
Mišpule je možné sklízet i konzumovat v prosinci, utržené přímo ze stromu. Chuťově budou připomínat tak trochu marmeládu, budou již měkké a pěkně voňavé. Máte-li dostatečné množství mišpulí třeba na svých keřích ve vlastní zahradě, můžete si z nich vyrobit vlastní skvělou marmeládu.
Potřebné suroviny: 1 kg mišpulí, 500 g želírovacího cukru a 1 ks citronu na vymačkání šťávy. Postup práce: Mišpule oloupeme a vypeckujeme, pak je nakrájíme na kousky. Mišpule vaříme ve velkém hrnci společně s vymačkanou šťávou z jednoho citronu a polovinou připraveného množství cukru. Poté, co směs začne vařit, přidáme do ní zbytek cukru a vaříme marmeládu do zhoustnutí. Pak si připravíme malé skleničky, které vymyjeme. Po mírném vychladnutí je plníme marmeládou. Naplněné a zavíčkované skleničky nakonec obrátíme dnem vzhůru, čímž z nich vytlačíme vzduch.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: shutterstock.com
