Zahrada v květnu
Květen z hlediska zahradních prací je velmi náročný měsíc. Zahradní práce je třeba vykonávat pravidelně a vždy s ohledem na aktuální počasí. Vše je třeba přizpůsobit stavu vegetace. Jestliže by nastala delší odmlka v pravidelném ošetřování zahrady, zcela jistě by se to negativně projevilo na výnosech.
Právě měsíc květen je tím, který často rozhodne o velikosti úrody, množství květů a plodů u rostlin, které na svých zahradách pěstujeme. Nepřeje-li nám počasí a je-li sucho, je třeba dostatečně zavlažovat výsadbu, ale i stromy. Navíc tři ledoví muži mohou s nastávající úrodou ještě pěkně zatočit, a tak necháváme výsadbu teplomilných rostlin do venkovního prostředí až na druhou polovinu května. Klimatické podmínky umožňují, aby v duchu názvu měsíce i ve vyšších polohách odkvetly ovocné stromy a rovněž spousta dalších dřevin, trvalek i skalniček a my si můžeme jen přát, aby v době květu ovocných stromů létal dostatek hmyzu, který květy opyluje.
Kypření, zalévání a boj s plevelem
V květnu je už zcela samozřejmou součástí zahradních prací pravidelný boj s plevelem. Abychom si ušetřili zbytečnou dřinu, pracujeme s půdou při správné vlhkosti a až po provedeném plečkování či kypření zaléváme. Pravidelné kypření nejenže omezí růst plevele, ale také provzdušní půdu a zároveň zabrání zbytečnému odparu. Nestačí, pokud zálivka pokryje pouhou spotřebu vody, musí současně umožnit rostlinstvu dostatečné čerpání živin z půdy. Zálivka by tedy měla být důkladná, a to až 10 litrů vody na 1 m2. Je však zapotřebí zalévat prohřátou nebo odstátou vodou, nikoli vodou přímo čerpanou z vodovodního potrubí.
Stromky po výsadbě
Máme-li na zahradě z jara či podzimu vysazené stromky, můžeme je vyvázat ke kůlům, neboť půda v jejich okolí již definitivně sedla. Může se ale stát, že některé stromky nenarašily. Ty vyjmeme z půdy a opětovně jim seřízneme kořeny, stromek postavíme na 24 hodin do nádoby s vodou a poté ho opětovně zasadíme. Půdu v jeho okolí důkladně upěchujeme a stromek opravdu důkladně zalijeme.
Odkvetlé keře seřezáváme a tím je prakticky zmlazujeme. Silné seříznutí doporučujeme u zlatice (forsytie) a mandloně trojlaločné. Slabé seříznutí doporučujeme u kdoulovce, šeříku, meruzalky krvavé a tavolníku. U živých plotů v květnu poprvé přistřihujeme letorosty. V teplém pařeništi nebo v množárně si můžeme ze zelených řízků namnožit ptačí zob, pustoryl, cesmínu nebo forsytie. Odkvetlé tulipány seřízneme a zalijeme hnojivovou zálivkou. Pokud se nám podaří udržet jejich listy co nejdéle zelené, jejich cibule za tu dobu pěkně zesílí. V polovině května začneme s výsevem dvouletek pro příští rok. Pravidelně sečeme trávník a okamžitě odstraňujeme posekaný materiál. Po posekání trávník přihnojíme a zalijeme.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: shutterstock.com


