Skryté nebezpečí – dřevokazní škůdci
Dřevo je oblíbeným stavebním materiálem odnepaměti. Dodnes si z něj stavíme příbytky, přesto, že na trhu je celá řada mnohem modernějších materiálů. Dřevo je tradice, krása i vůně. Je však třeba si uvědomit, že zdroje dřeva nejsou nevyčerpatelné a navíc má dřevo i své nepřátele.
Dřevo, kam se člověk podívá 
Často si ani neuvědomujeme, že s dřevem se setkáváme doslova na každém kroku. Doma máme dřevěný nábytek, podlahy a také krov pod naší střechou je ze dřeva, na zahradě máme dřevěnou kůlnu a v ní zase dřevo, auto parkujeme pod dřevěným přístřeškem a na víkend jezdíme do roubenky po prarodičích, naše děti si hrají s dřevěnými hračkami a na hřišti s oblibou zdolávají dřevěné prolézačky. Zkrátka a dobře dřevo nacházíme všude a často i tam, kde ho na první pohled ani neobjevíme. Stejně jako člověk, i dřevo má však své nepřátele. Nejčastěji jsou jimi dřevokazné houby a hmyz.
Dřevokazná houba – popraška
Zatímco do lesa se za houbami vydáváme s radostí a nadšením, rozhodně nestojíme o to, aby houby navštívily nás v našich příbytcích. Pokud houby nemáme připravené ke konzumaci na talíři, jsou pro náš životní prostor nezvaným a nevítaným narušitelem. Stejně je tomu i v případě dřevokazné houby poprašky (Coniophora puteana), která způsobuje hnilobu dřeva. Vyskytnout se může v v nosných částech stropu a podlahy, její podhoubí může velmi snadno prorůstat i do jiných materiálů navazujících na dřevo. Aktivovat ji k růstu mohou optimální teplota a vysoká vlhkost prostředí. Všude tam, kde dochází k dlouhodobějšímu zapaření dřeva, hrozí riziko jeho napadení popraškou. S naprostou jistotou její výskyt odhalí biologická analýza. Pohledově se projevuje tak, že popraškou napadené dřevo zčerná, popraská a jeho povrch se deformuje.
Postrach chalupářů – dřevomorka
Dřevomorka domácí (Serpula lacrymans) se nejčastěji vyskytuje v nevětraných prostorách budov, takže je logické, že jsou dřevomorkou nejvíce napadány pouze sezonně využívané objekty, jako jsou právě chaty a rekreační objekty. Tato dřevokazná houba ke svému výskytu nepotřebuje nijak velké množství vlhkosti, vodu si totiž produkuje sama. Rozkládá celulózu ve dřevě a intenzivně dýchá, což ji k tomu naprosto stačí. Šíří se na velkou vzdálenost pomocí silných vláken, či provazců, které produkuje. Může porůstat i prorůstat také jiné materiály než jen dřevo, například beton, cihly, kámen. Jejím nejnápadnějším projevem je přítomnost plodnic. Podhoubí dřevomorky vyrůstá ze dřeva i z papíru a zásobuje živinami tohoto nenasytného vetřelce, který se šíří snadno do okolí. To může způsobit objevení se plodnic až daleko od svého původního zdroje napadení.
Obávaný škůdce – červotoč
K dalším nezvaným hostům můžeme zařadit dobře známé červotoče (Anobiidae). Nejčastějším místem jejich výskytu je dřevěný nábytek, ale není vyloučeno, že se objeví i v podlahách či krovech. Specifické je pro ně vytváření malých kulatých výletových otvorů ve dřevě. Jejich larvičky jsou drobné, přesto však dokážou vyhlodat ve dřevě neskutečné množství chodbiček. Ty pak za sebou ucpávají miniaturními pilinkami, které smíchají s trusem. Tak vzniká takzvaný požerek. K rojení dospělých brouků dochází po půl roce až dvou letech. Samičky pak nakladou vajíčka na stejná místa, odkud předtím vylétly. Tak se stává, že v napadeném dřevě se vyvíjí zároveň i několik generací červotočů. Zvláště na historicky cenných objektech a předmětech dokážou napáchat tito miniaturní tvorové nevyčíslitelné škody.
Prevence
Nejčastěji se stane, že si dřevokazný hmyz přineseme do obydlí my sami, aniž bychom o tom věděli. Dopravíme ho sem společně s nedostatečně ošetřenými podlahovinami anebo s nějakým historickým nábytkovým kouskem, kterému jsme neodolali někde v bazaru. Takže to je první, z věcí, které nás ohrožují a pak je tu ještě nutnost vyloučit zdroje vlhkosti, jako například dešťovou vodu a zatékání, vlhkost v základech domu nebo kondenzaci par atd.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: samphoto.cz
