Školáci v jednom pokoji potřebují soukromí
Děti jsou často neposedné, dovádivé a hravé. Zatímco vzájemně by se v jednu chvíli nejraději popraly, vzápětí jsou opět těmi nejlepšími kamarády a ne jinak to funguje i mezi sourozenci. Ti, pokud obývají stejný dětský pokoj, by měli mít možnost mít svůj prostor, který v rámci jednoho pokoje můžeme nejrůznějšími způsoby oddělit.
Respektování pravidel
Jistá pravidla je třeba respektovat v rozdělení pokoje zvláště tehdy, pokud dětský pokoj sdílejí školáci opačného pohlaví. V malém dětském pokojíku je třeba rozestavět postele k protilehlým stěnám a pracovní stoly dát například k oknu. Velmi často se pracovní režimy staršího a mladšího sourozence od sebe odlišují, takže se vzájemně při psaní domácích úkolů nebo učení neruší anebo alespoň neruší příliš.
Rozdělení prostoru 
V prostornějších dětských pokojích se obvykle nabízí vícero řešení. Plocha pro každého ze sourozenců by se měla pohybovat i po rozdělení pokoje alespoň okolo 8 m2 o šířce nejméně 2,5 m. Ideálně by měl mít takový prostor dvě okna a dvoje vstupní dveře. To však často není možné zajistit. Pokud ano, není problém přepažit takový prostor příčkou anebo alespoň japonskou stěnou či konzolí se závěsem. Děti s přepažením budou stejně často a rády manipulovat. I obyčejný paraván může skvěle zastat funkci příčky. Děti mohou mít na jeho straně každé jiný potisk, paraván tak odliší například dívčí a chlapeckou část pokoje. V případě dostatečného prostoru mohou dětský pokoj přepažovat i větší kusy nábytku, jako například knihovna anebo policová stěna.
V případě pouhého jednoho možného vstupu do pokoje je zapotřebí, aby se jeden ze sourozenců smířil s tím, že jeho prostor bude ten průchozí.
Když pokoj rozdělit nelze
Často se však stane, že prostor nemůžeme z nejrůznějších důvodů přepažit, a pak může nastat problém. Když si vzpomeneme na své dětství, velmi snadno si uvědomíme, že každý ze sourozenců má jiný styl, a vkus, takže každé z dětí bude pravděpodobně preferovat jiné barvy a také vybavení pokoje nebo jinou volbu materiálu. V takovém případě je dobré zvolit v pokoji malbu v neutrálních odstínech, jakými jsou například bledě žlutá anebo světle zelená či bílá. V protilehlých částech pokoje pak zařídíme dětem jejich prostor dle jejich osobního vkusu. Ideálním řešením se stane spaní na palandách, kdy každé z dětí si vybere své lůžko. I to však může být kamenem sváru, neboť obvykle chtějí všechny děti mít pro sebe právě to horní lůžko. Pokud lze pořídit obě postele takové, že nahoře je lůžko a pod nimi vznikne volný prostor na pracovní stůl a židli, bývá vyhráno, neboť si děti nezávidí. I v tomto případě lze prostor rozdělit, i když pouze opticky například s pomocí tapet anebo kusových koberců. Běžné je i využití vysunovacích postelí, kdy každému ze sourozenců je vyhrazena jedna zásuvka.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: samhopto.cz
