Jak zabezpečit dům

Rate this post

Každý měsíc policejní statistiky zaznamenají kolem pětitisíc vloupání. Sebelepší opatření proti zlodějům navíc není stoprocentně účinné, což mimo jiné dokazují pravidelné zprávy o vyloupených bankách či muzeích. Přesto lze pravděpodobnost vykradeného bytu alespoň výrazně snížit. Ptáte se jak?
Ta nejúčinnější bezpečnostní opatření si vyžádají svůj čas na přípravu, právě teď je proto nejvyšší čas s nimi začít. Týkají se především oken a dveří, tedy dvou nejzranitelnějších míst vašeho bytu či domu.

Dveře rozhodně z pevných vícevrstvých materiálů

Právě dveřmi a okny se totiž zloději do bytů dostávají nejčastěji, podle statistik jich tuto cestu volí 9 z 10. Ideálním řešením je zvolit bezpečnostní dveře, které dnes ve svých katalozích nabízí takřka všechny oblíbené značky. „Důležitý je samozřejmě materiál, ze kterého je křídlo dveří vyrobeno. Klasická dřevotříska rozhodně nestačí, měla by proto být proložena minimálně vícevrstvým hliníkovým plechem.
Dveře by se navíc neměly prohýbat, aby mezi ně a zárubeň nešlo nasadit například páčidlo. Zákazníkům proto takové dveře nabízíme včetně výměny zárubní a prahu z nerezové oceli,“ říká odborník na dveře Radim Grygárek.
Kvalitě dveří by měly odpovídat i jejich další prvky jako jsou panty, zámky nebo cylindrické vložky. Odborníci je doporučují vybírat s ohledem na bezpečnostní třídu podle normy ČSN P ENV 1627. Ta ve čtyřech stupních určuje odolnost jednotlivých prvků např. proti odvrtání, vytržení nebo úderům těžkým předmětem. Kování ideálně doplňte o bezpečnostní štít a profilovou cylindrickou vložku. Pro ještě lepší ochranu pak lze doporučit zadlabací zámek obsahující tzv. prvky pasivní bezpečnosti. Ten při pokusu o rozlomení vložky zablokuje vysunutou závoru. Celkovou bezpečnost dveří lze zvýšit přídavným zámkem uzamykatelným z obou stran nebo bezpečnostním řetízkem.
Klasický zámek můžete nahradit takzvaným biometrickým klíčem. Při vstupu jen přitisknete prst, přístroj sejme otisk, vyhodnotí jej a porovná se všemi předem uloženými otisky. Pokud se s některým shoduje, odblokuje zámek.
Bezpečným dveřím by rozhodně nemělo chybět kukátko. Novinkou na trhu je takové, do nějž je možné se dívat už ze dvou metrů a není nutné chodit až ke dveřím, což ocení hlavně starší lidé a děti. Kukátko i s montáží přijde asi na 500 korun.

 Na okna bezpečnostní skla a folie

Pokud bydlíte v přízemí nebo v prvním patře, představují pro vás značné riziko i okna. Pokud chcete ulevit vašemu spánku nebo si užít bezstarostnou dovolenou, měli byste proto dbát na jejich důkladné zabezpečení. Základem by mělo být automatické zavírání oken, pokud z bytu odcházíte. To platí i pro nevyklápění okna do polohy mikroventilace. Ani pevně uzavřená okna vám však nezaručí dostatečné bezpečí.
Především skleněná výplň oken je pro zloděje velkým lákadlem. Je proto vhodné okno vyztužit minimálně bezpečnostní folií ze slaminovaného polyesterového filmu nebo tvrzeným sklem. Jejich použití přitom nijak nesnižuje prostupnost světla, okno na první pohled vypadá zcela normálně. I proto se případný zloděj na jejich překonání nemůže předem připravit.
Pozornosti by neměly uniknout ani okenní překlady a rámy. Měly by být vyzděny a vybetonovány tak, aby mezi rámem a okolní zdí nevznikla nebezpečná mezera. Stejně jako dveře lze navíc i okna osadit přídavnými zámky a zvýšit tak ještě dodatečně jejich odolnost.

Předokenní rolety

Jako zabezpečení slouží pouze ty hliníkové, navíc s lamelami vyplněnými polyuretanem. Zloděj je nepřekopne ani nepřerazí. Vyrábějí se v mnoha barevných provedeních včetně imitace dřeva. Jsou i výbornou ochranou před sluncem a v zimě brání úniku tepla

Mříže spíše do sklepa

Pokud v bytě uchováváte skutečně cenné věci, uvažujte o instalaci mříží. Jejich hlavní nevýhodou je samozřejmě vzhled. Pokud se ve svém bytě či domě nechcete cítit jako ve vězení, můžete využít mříže odnímací nebo otevírací. I v takovém případě lze ale očekávat, že své uplatnění naleznou především u sklepních oken. Tam ovšem poskytují zřejmě nejúčinnější obranu před nezvanými hosty. Za jejich estetičtější variantu do interiéru lze považovat dřevěné či kovové zasouvací panely.

Elektronická ochrana – systém jako stavebnice

Ještě před několika lety se náklady na elektronické zabezpečení pohybovaly v desítkách až stovkách tisíc korun a instalace často vyžadovala rozkopat téměř celý byt. Dnes už to nemusí být pravda. Podle situace si můžete vybrat drátový nebo bezdrátový systém – pokud stavíte dům, nebude problém k ostatním instalacím přidat i kabely zabezpečovacího systému. Pokud však už bydlíte, asi by vám nebylo pro pár drátů příjemné mimo plán omítat a malovat. Základem bezdrátového elektronického systému je bezdrátová souprava, která komunikuje se strážními snímači. Montáž je rychlá a bez větších zásahů do interiéru.
Drátové a bezdrátové systémy se dají i kombinovat – základem hybridního zabezpečení může být klasická drátová ústředna s bezdrátovou nástavbou, umístěna ve sklepě nebo v prostorách, které vedení kabelů nenaruší. Obytné prostory se mohou chránit bezdrátově. Drátová varianta je levnější a bezpečnější, bezdrátová zas v jistém smyslu zranitelnější (k zajištění domu nebo bytu však bez problémů postačí) ale v mnoha případech lákavější – každá má své výhody i nevýhody.
Běžný elektronický zabezpečovací systém obsahuje řídící ústřednu, telefon, ovládací klávesnici, vnitřní sirénu, signalizaci otevírání dveří a zvonek. Součástí je i magnetický senzor otevírání dveří a pohybový snímač. Do velkých bytů a domů není třeba kupovat několik souprav. Stačí tu základní doplnit dalšími čidly. U klasického systému jsou zařízení podstatně levnější, více si však připlatíte za práci, při bezdrátovém jsou náklady na montáž zanedbatelné, samotná zařízení jsou však podstatně dražší. Za bezdrátový magnetický snímač otevření okna nebo dveří zaplatíte asi 900 Kč, při klasické verzi je to přibližně 300 Kč. Tuto částku je třeba vynásobit počtem oken a dveří.
O něco dražší jsou detektory tříštění skla. Bezdrátové stojí přibližně 3 000 Kč, klasické asi 700. Jeden však uhlídat více skleněných tabulí. Instalují se obvykle na stěnu naproti oknům. Základním prvkem elektronického zabezpečení je senzor pohybu za zhruba 1 600 Kč (klasický stojí kolem 400). Má dosah až 12 m. Většinou stačí jeden až dva do místnosti. Na základní ústřednu je možné napojit i další bezpečnostní prvky, například senzor kouře nebo úniku plynu.
Nejjednodušší klasické zajištění běžného bytu se může vejít pod 10 000 Kč (i s prací), bezdrátový systém bude asi o polovinu dražší. Elektronicky zajistit velký byt stojí přibližně od 20 000 do 100 000 korun – záleží na požadavcích majitele, ale i na místě, kde se nemovitost nachází. Například při individuálním nastavení nebudou čidla reagovat na to, že v bytě zůstává přes den kočka nebo pes, a nebudou vyvolávat plané poplachy.

Když nastane poplach

Pokud se zloděj pokusí otevřít dveře nebo rozbije okno, řídicí ústředna automaticky informuje majitele krátkou textovou zprávou přímo na mobil nebo předem nahraným vzkazem. Jaký má však zpráva význam, když se člověk nachází daleko od domu? Elektronické bezpečnostní zařízení se proto doporučuje napojit na pult centrální ochrany v některé z bezpečnostních agentur. Cena za ochranu soukromých objektů v posledních letech významně poklesla a začíná se od několika stovek korun za měsíc.
Konkrétní sazba však závisí na několika faktorech – například zda je objekt kontrolován průběžně nebo jen v určitých intervalech. Zprávu lze poslat i na více telefonních čísel a někdo ze sousedství může být na místě už za pár minut. Signál také lze přenést na vnější nebo vnitřní sirénu (stojí zhruba od 1 500 Kč). Sirény jsou chráněny proti napadení, takže při jejich poškození řídicí ústředna upozorní, že se něco děje. Majitel nebo bezpečnostní agentura dostanou informaci o narušení prostoru ještě dříve, než se zloděj začne dobývat dovnitř a rozbije okno nebo zničí drahé vchodové dveře.

Ochrání elektronika byt nejlépe?

Nejjednodušším zařízením proti zlodějům je inteligentní časový spínač, který umí zapnout televizi, rozhlas nebo světlo, a tak vzbuzuje dojem, že jste doma. Nejlevnější spínací hodiny se dají koupit už za několik set korun. Levnou variantou ochrany jsou rovněž světla s prostorovými senzory před vchodovými dveřmi.

Varování před ohněm

Elektronické zabezpečovací systémy jsou standardně vybaveny přístroji, které chrání před nebezpečím požáru nebo výbuchu. Patří sem především ionizační, optické nebo tepelné požární snímače. Standardně mají zabudovanou sirénu, která v případě nebezpečí varuje obyvatele. Pokud se používá v bytě při vaření nebo k vytápění plyn, lze si pořídit detektor úniku plynu. Nejmodernější typy rozpoznají všechny druhy výbušných plynů a v případě zvýšené koncentrace aktivují zabezpečovací systém. Současně signalizují nebezpečí sirénou a dokážou také uzavřít přívod plynu.

Trezor – dobrá ochrana

Na ochranu důležitých dokumentů, peněz, léků, zbraní, sbírek, elektronicky zpracovaných dat nebo drahých šperků si lze pořídit trezor. Dnes to už není žádný luxus. Pro firmy může být otázkou existence odcizení nebo zničení jejich elektronických dat, stejně jako pro jednotlivce ztráta rozepsaný knihy, vědeckého výzkumu nebo dlouhodobě vedeného účetnictví.

Mechanické versus elektronické zabezpečení

Co je tedy lepší? Mechanické prostředky nejsou schopny chráněné objekty zabezpečit absolutně. Proto se oceňuje především jejich zpomalovací faktor, který naznačuje, jak dlouho dokážou dveře, mříže či okna odolávat hrubému násilí způsobenému kladivem, kleštěmi nebo heverem v rukou zloděje. Elektronické zabezpečení zase nezabrání vloupání. Proto se stále více doporučuje doplnit mechanické zabezpečení o zajištění elektronické, které odhalí případné vniknutí do bytu nebo objektu a vyšle signál na pult centrální ochrany. Tam operátor vyhodnotí situaci a pošle na místo zásahovou skupinu. V lepším případě zloděje chytí. Na jedno zajištění jsme možná trochu zapomněli – dobré pojištění nezklame. Takže nakonec zjišťujeme, že nejlepší je trojkombinace.
 
Zdroj: Ceskestavby.cz, naseinfo.cz
Foto: SAMphoto.cz