Myrta – svatební rostlina, léčivka i surovina pro výrobu vína
Možná tomu nebudete věřit, ale myty jsou pozůstatkem třetihorní květeny. Celkem existuje myrt na 100 druhů. Nejznámější z nich je myrta obecná (Myrthus communis), která roste planě v jižní Evropě, severní Africe a Západní Asii. Drobné příjemně vonící lístky hustě obsypávají celé její větévky.
Od července do září na myrtách různých druhů rozkvétají bílé nebo narůžovělé drobné květy. Plody však mají purpurovou až černou barvu a jsou veliké pouze několik mm až 1cm.
Jak získaly myrty své jméno
Tyto rostliny získaly své jméno podle řeckého slova myrtos = myrta. Anebo od slova vonný balzám = myron. Některé kultivary se využívají překvapivě i na výrobu alkoholických nápojů – vína nebo lihovin. Kdysi dávno se z nich vyráběly elixíry pro navrácení zdraví a síly.
Z historie rostlin
Myrta obecná byla v dávné minulosti zasvěcena bohyni lásky a manželství – Venuši Afrodité. Zároveň se ale stala i rostlinou smuteční. Myrtové věnce se objevovaly na hlavách novomanželů již ve starém Řecku a později i u starých Římanů. Myrtou se zdobíval i vstup do domu novomanželů. V Německu byl při svatebním obřadu prvně použit myrtový věneček až v roce 1583. Nová móda se pak velmi rychle ujala. Nákup této tehdy vzácné rostliny byl finančně dosti náročný. Do Anglie se myrta dostala o 2 roky později. Myrtové věnečky však byly stále dosti drahé, a tak se nahrazovaly jiným přírodním materiálem – rozmarýnou anebo buxusem.
Jak to bývalo u nás
U nás se myrta pěstovala téměř v každé domácnosti. Byla symbolem lásky a oddanosti, a to už od 19. století. Novomanželé přímo ve svatební den sázeli myrtové výhonky, pečovali pak o ně. Věřilo se totiž, že když se myrta ujme, manželství bude šťastné, a když myrta uschne, ani manželství nevydrží. Ve Francii bývalo zvykem, že se stromek myrty nosil dokonce i do kostela až ke svatebnímu obřadu.
Jižní Evropa považovala myrtu za léčivku
Jižní Evropa odjakživa uznávala myrtu jako léčebnou rostlinou. Jejím úkolem bylo kořenění jídel ještě v dobách, kdy nebyl v Evropě znám pepř. V Řecku a starém Římě se dávaly větévky myrty do piva i vína. Ženy té doby hojně využívaly tzv. Andělské vody vyráběné z myrty. Považovaly je za prostředek k omlazování a navrácení ztraceného půvabu.
Jak se o myrtu starat
Myrta je vděčná za umístění na plném slunci anebo v polostínu, v polostínu však tolik nepokvete. Na zimu pro ni vybereme místnost, kde je teplota mezi 2 – 15 °C. Dá se poměrně úspěšně pěstovat i při vyšších teplotách, tehdy ale vznikají dlouhé výhony a rostlinu mohou snáze napadnout škůdci. Vyhovuje jí sprchování anebo časté rosení. Nesnáší sucho ani trvalé přemokření. Nikdy neponechávejte pod rostlinou v misce vodu. V zimě rostlinu zalévejte jen mírně. Myrtě prospívá častá výměna vzduchu v pěstební místnosti.
Hnojení a přesazování
Při pěstování myrty využijeme aplikací listových hnojiv. V sezoně hnojíme ve dvoutýdenních intervalech, v klidovém období a v zimě jedenkrát za 6 týdnů.
Mladé rostlinky je dobré každoročně přesazovat, starší rostliny stačí přesazovat vždy po pěti letech. Na přesazování využijeme půdní směs z jednoho dílu listovky nebo rašeliny, jednoho dílu pařeništní zeminy a poloviny dílu písku. Rostlinám prospívá i přídavek kostní moučky do substrátu.
Tvarování myrty
Myrtu je vhodné tvarovat. Mladé sazeničky zaštípneme, starší upravujeme při přesazování řezem, myrta po něm dobře obráží. Myrty jsou vhodné i pro tvorbu bonsají. Při pečlivém řezu a pravidelném zaštipování se snadno docílí hustá, pěkně rostlá koruna.
Rostliny můžeme letnit od druhé půlky května, na plném slunci nebo v polostínu, při dobré zálivce a vhodném hnojení. Protože myrta dobře snáší chladno, můžeme ji letnit až do podzimu. Stačí uklidit ji dovnitř až před příchodem mrazíků.
Množení a pěstování
Máme-li úspěchy s pěstováním myrty, bude zajímavé si rostlinu namnožit, nejlépe z vlastních řízků. Řízky koření nejlépe od června do srpna, velmi úspěšně i ve vodě. Je možné je rovněž vsadit do květináčů naplněných zeminou a pak je přiklopit sklenicí. Pod sklenicí se vytvoří vhodné mikroklima pro zakořenění a růst.
Pozor na chlad, vlhko i sucho
Budeme-li rostlinu rosit na noc, nebo ji pěstovat ve velmi chladném prostředí, hrozí, že se na ní rozšíří houbové choroby. Pokud ale bude myrta naopak v suchém prostředí, například v mělkých hliněných miskách, mohou ji napadnout molice. Molice se však dají úspěšně ničit žlutými lepovými deskami, na které se nachytají. I při přípravě jídel můžeme myrtu využít. Zvláště pak její listy, ty se přidávají v poslední fázi pečení ke grilovanému jehněčímu nebo vepřovému masu.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: shutterstock.com
