Když je něčeho jako šafránu

Rate this post

Kvůli svým výjimečným vlastnostem je šafrán využíván již několik tisíciletí. Používal se jako barvivo na textil a kůže, fungoval jako make-up, přidával se do kosmetických prostředků a neopomenutelné jsou také jeho léčebné schopnosti. Naopak dnes je šafrán nejvíce oceňován v kuchyni.

Šafrán patří k nejdražšímu koření na světě.Jako koření se využívají sušené pestíky nebo blizny šafránu setého (Crocus sativus). Sběr probíhá ručně na polích a vyžaduje zkušené a citlivé ruce sběračů, kterými jsou nejčastěji ženy. Velkou vzácností je proto, že na získání 1 kg této suroviny je třeba okolo 200 tisíc květů. Květy se sbírají z pole na podzim ručně a následně se z jejich květů opět ručně získávají pestíky (blizny a čnělky). Na nákup jednoho gramu šafránu (koření) si připravte přibližně 350,-Kč.

Šafrán dodá jídlům chuť, vůni i barvu

Kdyz je neceho jako safranu 3

Šafrán je nepostradatelnou součástí takových pokrmů jako jsou španělská paella, indický rýžový pokrm biryani, francouzská bouillabaisse – rybí polévka původem z Marseille, arabský pilaf, šafránové rizoto z Milána nebo anglický šafránový moučník. Neboť má šafrán nahořklou pachuť, odstraňuje se pomocí dvou hliníkových fólií, mezi nimiž se před použitím stlačí jeho vlákno. Vlákna šafránu se dále namáčejí na 5 – 10 minut do teplé vody, rovněž před použitím. Celá šafránová vlákna si udrží déle své charakteristické vlastnosti a dají se dobře uschovat pro kuchyňské potřeby například v uzavřené lahvi, a to i po několik let. Mletý šafrán se v kuchyni uplatňuje snad ještě častěji. Nemusí se předem namáčet, ale své vlastnosti neudrží tak dlouho, jako šafránové vlákno. Šafránovým kořením dochucujeme pokrmy až na samotný závěr, jestliže to příprava jídla umožňuje. Díky tomu si šafrán zachová lépe své aroma, chuť i výraznou barvu.

Léčivá síla šafránu

Kdyz je neceho jako safranu 2

Po staletí byl šafrán nasazován při léčbě astmatu, dny, jaterních nebo očních obtíží. Staří Řekové jím léčili ženské potíže, neboť tlumil křeče. Podobně působil při bolestech břicha. Do čajových směsí s meduňkou, fenyklem a mátou peprnou se přidávaly šafránové lístky, aby odezněla nevolnost, bolesti a zvracení. Jeho antibakteriální účinky působí dobře proti nadýmání. Šafránem se zaháněla nespavost anebo srdeční nemoci. Dnes bychom mohli šafrán využívat při léčbě Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby a celkově na problémy s pamětí. Navíc odpradávna jsou mu přisuzovány afrodisiakální účinky.

Všeho s mírou, i šafránu

Kdyz je neceho jako safranu 1

Vědecké studie prokázaly, že šafrán je velmi účinným lékem na depresi. Jeho kladný vliv na naši špatnou náladu je způsoben aldehydem zvaným šafranal, který v těle zvedá hladinu serotoninu a následně krocinu. Ten je důvodem zvýšení hladiny dopaminu a noradrenalinu. Ačkoli je působení šafránu na lidský organismus veskrze pozitivní, nesmí být šafrán konzumován nadměrně. Jeho velká koncentrace působí opojně. Projeví se nejdříve smíchem vzápětí následovaným bolestmi hlavy a nevolností. Následně se mohou dostavit halucinace a ochrnutí centrálního nervového systému a smrt.

Pozor na záměnu šafránu s jedovatým ocúnem, který u nás v hojné míře vykvétá na podzim.

Text: Zuzana Bohdalová

Foto: Shutterstock.com