Základní rozdělení zeminy
Rozdílné nároky rostlin vedou k tomu, že je potřeba pěstební půdu namíchat z více druhů zemin, aby rostliny dostatečně prospívaly. Rozlišují se čtyři základní druhy zeminy: kompost, jíl, rašelina a písek.
Rašelina
Rašelina dokáže jímat velké množství vody, má výrazně kyselou půdní reakci a obsahuje dostatečné množství živin. Své vlastnosti si zachovává i po přidání do pěstebního substrátu. Snadno vysychá a nepatří k vápnomilným rostlinám.
Rostliny vhodné do těchto půd: hortenzie, vřesy, borůvky, azalky, rododendrony, pierisy, smrky.
Kompost
Kompost vznikl rozkladem rostlinných a živočišných zbytků. Má neutrální reakci. Dobře nasává vodu, přitom provzdušňuje půdu. Je bohatý na živiny. Nejlepší bývá kompost, jehož základem je hrabanka, tedy listí nahrabané, napadané, ale pouze ze zdravých stromů.
Rostliny vhodné do těchto půd: jahodníky, rajčata, okurky.
Jíl
Jíl zadržuje vodu a živiny, nesmí však v pěstebním substrátu převládat. Po nasátí vodou je těžký, špatně uvolňuje vodu s živinami, takže rostliny pak zahnívají a živoří. Po zaschnutí ztvrdne na kámen.
Rostliny vhodné do těchto půd: šeřík, tavolník, magnolie, hloh, lísky, břízy, ptačí zob, pustoryl, okrasné jabloně, tavoly.
Písek
Písek dokáže proměnit každý substrát ve vzdušnější a propustnější. Nezadržuje živiny a vláhu, proto je jako pěstební substrát vhodný pouze pro suchomilné rostliny. Mořský a říční písek má příznivý obsah minerálů.
Rostliny vhodné do těchto půd: vinná réva, brambory, cibule, česnek, mrkev, kručinka, třezalky, svatolina, kaktusy, tlustice.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: samphoto.cz
