Výsev, zálivka a hnojení kořenové zeleniny

Rate this post

Rádi si pěstujete na zahradě vlastní zeleninu? Pak byste se měli pomalu pustit do výsevů některých druhů, a ty si předpěstovat. Jakmile pominou mrazy, můžete se pustit i do přímých výsevů na záhony ve volné půdě.

Různé druhy zeleniny potřebují to své, ať už je to správný čas výsevu anebo typ půdy. Dnes si prozradíme, jak je to s výsevem mrkve, petržele, pastiňáku, ředkví, červené řepy a s výsadbou celeru.

Pastiňák

Pastiňák se vysévá přímo na záhon, a to v březnu. Výsev se provádí do hloubky 2 cm a do řádků vzdálených od sebe 40 cm.

Petržel

Vysev, zalivka a hnojeni korenove zeleniny 3

Petržel pěstujeme stejným způsobem jako mrkev.

Mrkev karotka

Vysev, zalivka a hnojeni korenove zeleniny 1

Výsev mrkve by měl probíhat do řádků vzdálených mezi sebou 20 – 30 cm a do hloubky 1,5 cm. Máme-li k dispozici studené pařeniště, můžeme do něj mrkev vysít již koncem února.   Jakmile mrkev vzejde, vyjednotíme ji na vzdálenost 5 cm.

Červená řepa

Červenou řepu vyséváme na záhony po rané zelenině. Ideální dobou je výsev v polovině dubna. Výsev provádíme řídce, neboť se po vzejití nejednotí. Jednotlivé řádky mají vzdálenost 40 cm.

Ředkvičky

Vyséváme-li ředkvičky samostatně, činíme tak do hloubky 1 cm a na vzdálenost řádků 15 cm. Po vzejití se vyjednocují na vzdálenost 3 až 5 cm. Ředkvičky však můžeme vysévat rovněž do záhonů petržele nebo mrkve.

Celer

Vysev, zalivka a hnojeni korenove zeleniny 2

Celer nesnáší hlubokou výsadbu, proto dbáme na to, aby srdéčko rostliny zůstalo při výsadbě sazenic vždy nad zemí.

Jak je to se zálivkou

Zelenina, která zakořeňuje dostatečně hluboko, což je mrkev, tuřín, křen, petržel, pastinák a červená řepa si dovede vláhu v potřebném množství opatřit z půdy mnohem snadněji než celer anebo ředkvičky. Celer je potřeba v průběhu celého vegetačního období zalévat pravidelně, aby jeho bulvy dorostly dostatečně velké. Také ředkvičky se musí zalévat pravidelně, neboť při nepravidelné zálivce praskají.

Jak je to s hnojením

Petržel, mrkev, černý kořen, pastiňák ani červená řepa nesnášejí přímé hnojení chlévskou mrvou. Snesou pouze kompost, a to v dávkách 150 – 200 kg na 100 m2. K tomu přidáváme 2 kg draselné soli a 1 kg síranu amonného. Nejvíce hnoje spotřebuje celer. Je náročný na živiny, a tak mu dopřejte dostatek proleželého kompostu s přiměřenou dávkou minerálních hnojiv anebo vydatnou dávku hnoje.

Text: Zuzana Bohdalová

Foto: Shutterstock.com