Vstupte, prosím…
Řekne se: obyčejné dveře. Jen plocha dveří, zárubeň, klika, klíč. Nic víc. Ale správně je vybrat, to je hotové umění. Škála dveří je neobyčejně široká. Zahrnuje od starých krásně zrenovovaných dřevěných dveří ze starého měšťanského domu až po levné dveře za pár stokorun…
A jak to s rozdíly mezi dveřmi různé kvality vypadá za provozu? Jedny se mohou otevírat potichu, snadno, klika je pohodlná do dlaně. Na druhé straně jsou vrzající netěsnící dveře, kde má klika ostrou hranu zařezávající se do ruky při každém otevření, v horším případě ještě klika vypadává.
Pokud stavíme dům nebo kupujeme byt, správné dveře nám už navrhnou v projektu, jejich šířku i to, kam se budou otevírat. Na nás zbývá jen si vybrat typ a vzhled dveří – plné, prosklené, hladké, zdobené …
Všechny dveře do celého domu nebo bytu by měly být, když už ne stejné, alespoň spolu vzhledově ladící. I tak jsou každé trochu jiné – každé mají trochu jinou funkci. Už proto, že vždy oddělují různé místnosti – kuchyni od spíže, předsíň od zádveří, halu od ložnice. Nemluvě o dveřích speciálních: protipožárních, skládacích, dvoukřídlých, zasouvacích, balkónových, terasových a dalších…
Pojďme se spolu podívat na pár tipů, na co si dát při výběru dveří pozor.
Jak si kdo otevře…
První, co budeme zřejmě řešit je, zda se dveře budou otvírat vpravo, nebo vlevo. Tak nejprve, které jsou pravé a která levé? Na to existuje jednoduchá pomůcka.
Postavte se před otvor, kde dveře budou, tak, abyste je otvírali k sobě (nezáleží na tom, je-li to dovnitř místnosti či ven) a podívejte se, na které straně budou panty. Budou-li napravo, potřebujete dveře pravé. Budou-li vlevo, půjde o dveře levé.
Pokud vyberete ty správné, je třeba mít na paměti několik věcí:
- Dveře by se měly otevírat tak, abyste při vstoupení do místnosti viděli její větší část.
- Vypínače světla by měly být na straně klik – tak, abyste otevřené dveře nemuseli obcházet.
- Po otevření dveří byste se měli dostat snadno ke svému cíli (v koupelně k umyvadlu, na toaletě k míse apod.).
- Otevřené dveře by neměly narážet např. do skříní, sprchového koutu apod.
Pojďme ale dál…
Jaké mají mít interiérové dveře rozměry?
Standardní dveře bývají označovány jako 60, 70, 80 a 90/197. Tyto šíře ale na dveřích nenaměříte. Standardní „šedesátky“ mají na užší straně (tzv. „ve falci“, tedy tam, kde se zavírají do zárubně) 62cm a na širší straně 65cm. Výška 197cm je skutečnou výškou standardního křídla opět „ve falci“ (celková je 198,5cm). Moderní trend však přeje světlu a eleganci dveří vyšších, a tak se již poměrně často objevují dveře vysoké např. 210cm.
To, jaký rozměr se kam hodí, vychází ze zvyklostí a příslušných právních předpisů. Tak např. dnes se již doporučuje počítat na WC a koupelny dveře šíře 70, dříve bylo běžné 60. Do obytných místností se většinou používají dveře šíře 80cm, tak abyste pohodlně protáhli nábytek apod. Neplatí však, že čím širší, tím lepší – v případě otočných dveří počítejte s tím, že vám otevřené křídlo zabere kus místnosti – a mnohdy pak právě do nábytku naráží.
Záleží také na možnostech vašeho prostoru. Plánujete-li obložkové zárubně (zákazníci dnes často volí tuto variantu zejména z estetických důvodů), musíte počítat jednak se stavebním otvorem o 10cm širším, tj. na „80tky“ potřebujete otvor široký 90cm a vysoký 202cm – a celá zárubeň pak bude mít rozměry 95,2 x 204cm.
Jak se mají interiérové dveře otvírat?
Dveře otočné, tedy klasické dveře, které jsou zavěšeny na pantech a otvírají se do prostoru místnosti, tvoří stále ještě většinu používaných interiérových dveří. Čím dál větší oblibě se však díky ušetřenému prostoru těší dveře posuvné, a to jak po zdi (zavěšené v garnýži), tak i do zazděného pouzdra, s nímž je třeba počítat již při stavebních pracích.
u dveří stavebního pouzdra je třeba toto pouzdro kupovat již s vědomím, zda do něho mají zajíždět dveře prosklené (kazetové) či plné, respektive jaká bude jejich celková tloušťka (jde o vystupující ozdobné lišty) – pouzdra se vyrábí v různých tloušťkách a mají tudíž také různé šíře kapes, kam se dveřní křídlo má vejít.
Jaký mají mít interiérové dveře povrch?
Interiérové dveře se dnes vyrábí v různých druzích povrchu – od nejlevnějších folií (které jsou samozřejmě určeny ke standardnímu použití v domácnosti, bez zvýšené zátěže – tj. je třeba přihlédnout k domácím mazlíčkům s ostrými drápky a malým dětem, hrajícím si s kovovými hračkami, a čistit dveře šetrnými prostředky), dále pak lamináty (CPL), které jsou stále ještě cenově velmi dobře dostupné, ale jejich povrch je průmyslově tvrzený, takže daleko lépe odolá případným oděrům, a kromě toho, že se i lépe udržuje (snese i dezinfekční prostředky), jeho dekory jsou téměř k nerozeznání od pravého dřeva. Ještě tvrdší je pak HPL laminát – vhodný i pro komerční účely, neboť se vyznačuje vysokou odolností při zachování stejně povedených dřevodekorů.
Pro „fajnšmekry“ jsou potom určené dveře v materiálu dýha nebo masiv, u kterým ovšem musíte mít na paměti že jakožto přírodní materiál prostě s časem „pracují“ a mění svou barvu v závislosti na dopadajícím světle a době expozice. Výrobci samozřejmě stále přicházejí s novinkami. Můžete si dnes pořídit dveře ve vysokém lesku, které vám budou ladit s kuchyňskou linkou, ala také třeba dveře polepené upraveným přírodním kamenem. Povrch dveří může díky moderním technologiím zdobit i jakýkoliv individuální motiv.
Jaký odstín interiérových dveří mám zvolit?
Dekor dveří a zárubní je třeba v prvé řadě vždy sladit s podlahou. Mnohdy zákazníci příliš přeceňují úlohu barvy okenních rámů, které se jednak nachází dál ode dveří a navíc se mnohdy překryjí záclonou. Nicméně podlaha (tím spíše, máte-li je v různých místnostech různé) vám musí ladit s dveřmi na každý pád.
Nemusí to být ale nic náročného – jde hlavně o to, nesnažit se za každou cenu sladit dvě stejné dřeviny co nejpodobnějšího odstínu – takový výsledek totiž většinou nakonec vypadá jako „špatně trefený“ či „těsně vedle“ – a proto je lepší, aby vám mezi podlahou a dveřmi vznikl jistý kontrast – ovšem při zachování stejné či podobné struktury dřeva. Například k dubové podlaze se skvěle hodí ořech, ale nikoliv např. sukatá olše.
Prosklené či plné interiérové dveře?
Donedávna se tradovalo, že na toalety a koupelny se hodí pouze dveře plné – dnes je již tento přežitek překonán a mnozí lidé ocení i zde decentní prosklení, které například upozorní na zapomenuté rozsvícené světlo, anebo dokonce větší plochy matného skla, které propustí světlo, nikoliv však obraz – takže si zachováte svůj diskrétní prostor a přitom jej odlehčíte.
Plné dveře se i nadále hodí pro komory, spíže, sklepy, technické místnosti apod.
Více prosklené dveře oceníte u obýváku či chodby, zcela individuální je to u pokojů – větší soukromí i zvukový útlum samozřejmě poskytnou dveře plné, navíc je třeba u prosklených dveří si uvědomit, zda vás nebude například rušit ze spánku světlo na chodbě – ale i zde platí, že i při malé ploše prosklení pak dveře působí mnohem lehčeji a vzdušněji.
Dnešní trend dává přednost čistým hranatým nenápadným lištám, obdélníkovým prosklením bez zdobených či rustikálních prvků a mnohdy zákazníci volí jedinečnost dveří tvořenou spíše zajímavým efektním sklem, než jinými kombinovanými prvky.
Jaké mají splňovat funkce?
Dveře kromě samotného uzavření prostoru a estetické stránky slouží jako jistá ochrana.
Např. do pokojů či pracovny je dobré zvážit použití dveří s větším hlukovým útlumem, abyste nebyli při spánku či práci rušeni zvuky z ostatních místností – je možné si vybrat z různých variant útlumu, např. 30, 32 nebo 36dB
Protipožární dveře
Někde si použití dveří se speciálními vlastnostmi žádají předpisy. Např. mezi garáží a obytnou zónou či u kotelny – dle označení v projektu – bývají vyžadovány dveře (a zárubně) protipožární (případně i kouřotěsné). Stejné protipožární dveře lze použít i jako vchodové do bytu, jsou samozřejmě daleko „bytelnější“ než standardní interiérové dveře , takže mnohem lépe odolají případnému pokusu o vniknutí. Pro ještě větší ochranu můžeme pořídit dveře přímo otestované proti vniknutí a vloupání.
Radost otevřít…
Ke dveřím samozřejmě patří i kliky. Ty prošly za posledních několik let prudkým technologickým vývojem. Moderní dveřní a okenní kování, to není jen nutná a nezbytná výbava, ale také výrazný designový prvek. Široká nabídka dokáže uspokojit jakékoli požadavky, estetické i praktické. Moderní kování jsou spolehlivostá, odolná a zajiš´tují naši větší bezpečnost
Typy kování – na co se zaměřit ještě před nákupem
Podle typů dveřního kování rozlišujeme rozetové, které kryje otvor na kliku a na zámek samostatně a štítové, zakrývající oba otvory vcelku. Z dalšího úhlu pohledu rozeznáváme kování interiérové, exteriérové a bezpečnostní. Před samotným nákupem budeme potřebovat znát především rozteč, tedy vzdálenost mezi osou otáčení kliky a osou otáčení klíče. Poté si musíme zvolit typ klíče a to buď dózický, fabkový, nebo WC klíč s otočnou uzamykací kličkou na toaletu.
Pokud si i s kováním pořizujeme i zámek, potřebujeme si přeměřit hloubku zadlabání dveří. U exteriérového a bezpečnostního kování nakonec vybereme některou z variant klika/klika, klika/koule či klika/madlo.
Typy okenních kování závisí na konkrétním okenním systému, na jeho způsobu otevírání a počtu otvíracích poloh. Kromě pákových klik tak můžeme zvolit například i elegantní rozvorové kličky, nebo takzvané půlolivy, případně olivy ( s osou otáčení na středu kliky).
Provedení – rozmanitost materiálů a tvarů
Při rozhodování, jaký vybrat materiál a tvar kování, bychom měli brát v potaz několik faktorů. Je třeba si určit, jak intenzivně a v jakých podmínkách budeme kování používat a kolik času chceme trávit s jeho údržbou. Tvar bychom neměli vybírat nejen očima, ale důkladně si vyzkoušet, jak nám padne do ruky. V neposlední řadě je však důležitý právě i estetický dojem a tedy právě naše oči a cítění (vkus). V zásadě platí pravidlo, že zatímco na bohatě zdobené či originální dveře se hodí spíše kování tvarově jednoduché, může naopak designově zajímavé kování ozdobit dveře zdánlivě obyčejné.
Jedničkou v odolnosti a trvanlivosti je jednoznačně nerez. Hodí se díky své snadné údržbě do prostor s rušným provozem a provozem náročným na hygienu. Vyšší standard představuje titan, nikl a mosaz. Hliník je zase teplý materiál, příjemný na dotek a díky speciálním úpravám je možná aplikace jeho různých barevných odstínů. Specialitou v nabídce je luxusní a elegantní bronz, který časem získá efektní patinu, případně černé kované kování, vhodné na venkovské usedlosti. Zajímavou variantou je kombinace kovu s dřevem, kdy klika s dveřmi opticky splývá.
Všechny typy kování jsou běžně k dostání buď v matném nebo lesklém provedení a většina ze zmíněných renomovaných výrobců nabízí sladění dveřního s okenním kováním, materiálově i tvarově.
Klikami to nekončí
Samozřejmostí nabídky dobrých značek je celá řada doplňků, které tvoří s kováním jeden styl. Kromě pantů jsou to například dveřní a okenní zarážky či zavírače, zapuštěné mušle posuvných dveří, shozy na dopisy, kukátka, větrací mřížky, madla, věšáky, ozdobná klepadla a další. Především v rodinných domech využijeme také držáky madel zábradlí. Firmy zabývají se výrobou kování zároveň nabízejí i samostatný výrobní program zaměřený na zábradlí. Lze se obrátit i na výhradní specialisty s nabídkou nerezového zábradlí s lankovými, skleněnými nebo prutovými výplněmi.
Text: Iva Nováková, foto: SAMphoto.cz
Zdroj: interierove-dvere.net. nasiinfo.cz
