Rozdíly v nárocích rostlin na výživu
Než začne nová vegetační sezóna, je vždy dostatek času na plánování nových záhonů a druhů, jimiž je plánujeme osadit. Vzhledem k tomu, že každý druh zeleniny potřebuje jiné množství živin, přizpůsobíme tomu také uspořádání záhonů. Podle spotřeby živin se zelenina dělí na tři skupiny, které se odborně nazývají rostliny první, druhé a třetí trati.
Nejvyšší nároky mají rostliny 1. trati
Rostliny první trati mají potřebu živin nejnáročnější, a tak půdu před jejich pěstováním musíme živinami předzásobit a v průběhu vegetační sezóny je ještě přihnojovat. Do této skupiny řadíme především košťáloviny, čili kapustu, květák, zelí, kedlubny a brokolici, ale i další zeleninu jako jsou rajčata, tykve, okurky, celer, pórek, mangold, rebarboru anebo brambory.
Rostliny 2. trati
O něco menší spotřebu živin mají rostliny druhé trati, které nepohrdnou přídavkem kompostu, tedy nejlépe již vyzrálého a v průběhu vegetace je můžeme ještě přihnojovat rostlinnými zákvasy. Pozor však na jejich přehnojení, to se na nich může podepsat dvěma způsoby: změnou chuti k horšímu a zkrácením doby skladovatelnosti. Do skupiny druhé trati řadíme ředkvičky, cibuli, česnek, špenát, řepu, petržel, mrkev, karotku.
Nejméně náročná zelenina 3. trati
Bez přidávání dalších živin můžeme pěstovat po obou prvních skupinách rostliny třetí trati. Ty není nutné ani v průběhu vegetace přihnojovat, vystačí si se zbylými živinami uloženými v půdě. Skupinu třetí trati tvoří zejména luskoviny, které jsou navíc schopny vytvářet si živiny v půdě samy. Je to hrách, fazole, všechny druhy koření a bylinky.
Střídání kultur na pozemku
Nikdy nepěstujeme na stejném místě obdobně ani stejně náročné druhy. Vždy dbáme na střídání jednotlivých kultur, což prospívá jak rostlinám samotným, tak i půdě. Střídáním plodin totiž snižujeme možnost výskytu a přenosu chorob a škůdců v půdě i u rostlin. Smíšené kultury jsou velkou pomocí při udržování biologické rovnováhy v zahradách. Abychom si co nejvíce usnadnili řešení osevu a výsadby v zahradě, schováváme si plánky výsadby z uplynulých let, čímž se vyvarujeme neustálého opakování týchž plodin na stejných úsecích zahrady. Dobré je rovněž zapisovat si úspěšnost té či oné výsadby.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: shutterstock.com