Rozdíly v nárocích rostlin na výživu

Rate this post

Než začne nová vegetační sezóna, je vždy dostatek času na plánování nových záhonů a druhů, jimiž je plánujeme osadit. Vzhledem k tomu, že každý druh zeleniny potřebuje jiné množství živin, přizpůsobíme tomu také uspořádání záhonů. Podle spotřeby živin se zelenina dělí na tři skupiny, které se odborně nazývají rostliny první, druhé a třetí trati. 

Rozdily v narocich  rostlin na vyzivu 1Nejvyšší nároky mají rostliny 1. trati

Rostliny první trati mají potřebu živin nejnáročnější, a tak půdu před jejich pěstováním musíme živinami předzásobit a v průběhu vegetační sezóny je ještě přihnojovat. Do této skupiny řadíme především košťáloviny, čili kapustu, květák, zelí, kedlubny a brokolici, ale i další zeleninu jako jsou rajčata, tykve, okurky, celer, pórek, mangold, rebarboru anebo brambory. 

Rostliny 2. trati 

O něco menší spotřebu živin mají rostliny druhé trati, které nepohrdnou přídavkem kompostu, tedy nejlépe již vyzrálého a v průběhu vegetace je můžeme ještě přihnojovat rostlinnými zákvasy. Pozor však na jejich přehnojení, to se na nich může podepsat dvěma způsoby: změnou chuti k horšímu a zkrácením doby skladovatelnosti. Do skupiny druhé trati řadíme ředkvičky, cibuli, česnek, špenát, řepu, petržel, mrkev, karotku.  

Rozdily v narocich  rostlin na vyzivu 2Nejméně náročná zelenina 3. trati  

Bez přidávání dalších živin můžeme pěstovat po obou prvních skupinách rostliny třetí trati. Ty není nutné ani v průběhu vegetace přihnojovat, vystačí si se zbylými živinami uloženými v půdě. Skupinu třetí trati tvoří zejména luskoviny, které jsou navíc schopny vytvářet si živiny v půdě samy. Je to hrách, fazole, všechny druhy koření a bylinky. 

Střídání kultur na pozemku 

Nikdy nepěstujeme na stejném místě obdobně ani stejně náročné druhy. Vždy dbáme na střídání jednotlivých kultur, což prospívá jak rostlinám samotným, tak i půdě. Střídáním plodin totiž snižujeme možnost výskytu a přenosu chorob a škůdců v půdě i u rostlin.   Smíšené kultury jsou velkou pomocí při udržování biologické rovnováhy v zahradách. Abychom si co nejvíce usnadnili řešení osevu a výsadby v zahradě, schováváme si plánky výsadby z uplynulých let, čímž se vyvarujeme neustálého opakování týchž plodin na stejných úsecích zahrady. Dobré je rovněž zapisovat si úspěšnost té či oné výsadby. 

 

Text: Zuzana Bohdalová

Foto: shutterstock.com