Proč je tak důležitá zálivka při výsadbě
Při výsadbě mladých rostlin a také stromků a keřů je vždy velmi důležité, aby kořeny neležely v půdě volně, ale je třeba zajistit, aby byly od samého počátku obaleny hlínou. Proč tomu tak je? Na tuto otázku si odpovíme v dnešním článku zaměřujícím se na důležitost zálivky.
Co volné kořeny a kořínky nedokážou
Volné kořeny nejsou schopné přijímat vláhu a živiny, což způsobí, že se rostlina začne opožďovat v růstu. Tato situace potrvá, dokud půda v okolí kořenů přirozeně neulehne. A právě to je důvod, proč se doporučuje, aby byly rostliny hned při výsadbě průběžně prolévány vodou. V první chvíli vůbec nevadí, když zeminu kolem kořenů doslova rozbahníme. Rozbahněná půda ideálně přilne ke všem, i těm nejmenším kořínkům, jednoduše je obalí a rostlina pak může ihned pokračovat v růstu. Jakmile půda po výsadbě vyschne, je nutné rozrušit půdní škraloup na povrchu, a to z toho důvodu, aby se ke kořenům a kořínkům, dostal také vzduch. Proto se jedná o jediný případ, kdy je doporučováno rozbahnění půdy.
Správná denní doba pro zalévání
Svou důležitost má i denní doba vhodná pro zálivku. Ideálním časem pro zálivku je časné ráno. Jednak rostliny nemohou utrpět tepelný šok, protože jsou po noci zchlazené a jednak se přes den voda, která po zálivce ulpí na listech, vypaří. Noční chlad a vlhko tak nemůže přispět k tvorbě plísní rostlin. Nemáme-li možnost zavlažit rostliny zrána, měli bychom se alespoň vyvarovat aplikaci zálivky mezi 10. – 16. hodinou při slunečném počasí. Prudkým ochlazením v nejteplejší části dne bychom rostliny s největší pravděpodobností poškodili. Každopádně bychom takovým tepelným šokem způsobili rostlinám zpomalení růstu. Největší problém by s tím měly mladé a teplomilné rostliny. Nevyužijeme-li tedy jako čas k zalévání ranní hodiny, musíme počkat až do večera.
Co s příliš vyschlou půdou
Příliš vyschlá půda přijímá vodu velmi špatně. A to je důvod, proč bychom měli před zaléváním kypřit povrch půdy. Díky kypření pak bude voda ze zálivky lépe zasakovat. Nenakypřená půda působí tak, že zálivková voda stéká ze záhonů a rostliny ji tak nemohou dostatečně využít. Proveďte tedy nejprve první lehčí zavlhčení, po kterém půda bude jímavější a až po chvíli proveďte další jednu až dvě zálivky, jejichž dávky se dostanou hlouběji do půdy. Paradoxně nejúčinnější je zalévat (je-li to nutné) za mírného deště, nebo po něm. Povrch půdy je deštěm navlhčen a voda do půdy snáze zasakuje, a to až k samotným kořenům. Prostřednictvím zálivky se zatlačí dešťová voda hlouběji do půdy.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: Shutterstock.com
