Každá architektonická realizace nebo jednotlivý designový návrh jsou výsledkem spolupráce s klienty, ve kterou věřím…

Podpořte náš magazín a sdílejte článek pokud se Vám líbil.

Architektka Barbora Škorpilová je známou osobností v oblasti designu. V jejím pojetí i obyčejné věci mají příběh… 

Proč Vás oslovila architektura a design, byla to jasná volba od dětství?

Nebyla, toužila jsem dělat grafiku a hlavně ilustrovat knížky. Život mě ale dovedl do SUPŠ v Praze na Žižkově. Tam mě na samém začátku 1. ročníku lidsky a profesně oslovil architekt  Miloš Beran, vedoucí oddělení „Konstrukce a tvorba nábytku. Na konci 4. ročníku mě vzal na přednášku architekta Bořka Šípka do pražského Savarinu. Předměty, které prezentoval, měly příběh, nebyly pouze účelové, kombinovaly zdánlivě neslučitelné materiály, z jídla dělaly obřad, ze židle objekt, z příboru šperk.
Tento osudový zážitek, atmosféra doby a osobnost Bořka Šípka pak definitivně rozhodly o mé profesní dráze.   

Mimolimit je výstižný název Vašeho studia, jak přišel na svět název a jak studio?

Již v průběhu studia jsem začala pracovat na drobných návrzích šperků. Navrhovala jsem je jako malé architektonické modýlky, které se vyráběly strojově. Lidem se líbily. Postupně začaly přicházet zakázky na vytvoření nábytkových elementů, později i celých interiérů.
Takže se dá říci, že jsem postupně rostla díky přání svých klientů.
Rozsah zakázek se zvětšoval a bylo nutné nalézt způsob jak práci zvládnout.
Přizvala jsem ke spolupráci spolužáka ze střední školy Jana Nedvěda, aby mi se zakázkami pomohl. Během pár let vznikl malý team, kterému bylo třeba dát jméno.
V roce 2001 jsme oficiálně založili Mimolimit.
Hledali jsme název pro vyjádření všeho, co je za hranicí všednosti, jakési jednoty krásy v  mnohosti..

linka

Co máte raději architekturu nebo design?

Nedá se říci, že bych něco upřednostňovala, ale možná mám to štěstí, že se u mě obojí prolíná současně. Pracujeme stále na větších a větších zakázkách a ty nám dávají možnost řešit v rámci architektury mnoho designových prvků. Znalost materiálů, technologií a umění zacházet s detaily je naší předností.
Pro lepší představu mohu uvést například celou řadu podhledů, obkladů stěn, klik, ale i  kolekci ovládacích tlačítek, za která jsme získali cenu RedDotAward 2014.

Jaká je Vaše nejoblíbenější realizace, produkt?

Já přistupuji ke všem realizacím stejně a nemám žádnou více nebo méně oblíbenou.
Každá architektonická realizace nebo jednotlivý designový návrh jsou výsledkem spolupráce s klienty, ve kterou věřím. Naši klienti se k nám opakovaně vrací. Mají větší důvěru a odvahu experimentovat a mnoho věcí si nemusíme zdlouhavě vysvětlovat…
Tím dostávám i větší prostor pro navrhování.
Kdysi jsem tvrdila, že mě nejvíc baví dělat hotely, ale krátce na to přišla nabídka na interiér administrativní budovy. Bylo to pro nás nové zadání, které nás všechny oslovilo a myslím, že se to promítlo i do výsledku.

A teď ke dveřním klikám, které jsou pro Vás nejvíce inspirativní?

V současné době dostávám stále více zakázek, kde vstupuji do dialogu s historickou budovou. Asi společně s klienty stárneme, ale moc mě to baví.
Snažím se toho hodně pochopit a hodně se toho učím. Věci, které jsem dříve přehlížela  – panty, zarážky, kamenné ostění jsou ve většině případů velmi inspirativní.
Autory těchto detailů lze vystopovat jen pár desítek let zpět. Dnes jsou to bezejmenná díla, která nesmírně ovlivňují náš život.
Ze současných klik mě nejvíce oslovují kliky od Jeana Nouvela, Liny Bo Bardi nebo AlvaraAalta .. ale i mnoho starých, kde se jména autorů již nedochovala.

A pokud jde o  tvary klik, kulaté nebo hranaté?

Raději mám oblé – „kulaté“  a osobně mám ráda kombinaci se dřevem. Ale i hranatě vypadající klika může být příjemná, když se jí správně jemně zaoblí některé hrany.
Aktuálně preferuji černou, mosaz, bronz .. ale to je jen důsledek toho velkého množství nerezu a  hliníku, které nás obklopují. Všechny materiály jsou hezké, záleží na tom, jak je kombinujete.
Když ale pracujeme na standardech rezidenčních budov, upřednostňuji u dveří i kování barevnost, která umožní budoucímu uživateli kombinovat jakékoliv barevné ladění interiéru. Bílé dveře a černé kování jsou nadčasové.

Ze spolupráce Vašeho studia a firmy M&T vznikla v  minulosti mimořádně nadčasová kolekce dveřních klik a doplňků. Bude něco podobného následovat ?

Klika MIMOLIMIT 2009 vznikla na přání klienta. Přál si dřevěnou kliku a já ji nemohla nikde najít. Již dlouho před tím jsem sledovala a používala M&T kliky. Proto jsem společnost M&T oslovila, abychom se pokusili společně takovou kliku vytvořit ..  a povedlo se. Klika se zrealizovala a  dveře naše kliky otevírají.
Díky nové technologii možná vznikne nová, oblá dřevěná řada s čitelným tvarováním r.2015.

Můžete nám prozradit  na jakých zakázkách Vaše studio momentálně pracuje ?

Moc ráda. Jak jsem již zmiňovala,  čím dále tím více se dostáváme do dialogu s historickými objekty a jejich rozsáhlým zázemím .. obory, parky, konírny, jízdárny …Poprvé v naší studiové historii dostáváme možnost ovlivnit vzhled krajiny a nahlédnout  za hranu života současných generací. Je to úžasný pocit, ale i velká odpovědnost. Po období velkorysých projektů a realizací (administrativní objekty, hotely, rezidenční domy) postupně vstupujeme do světa pro nás architektonicky a designově nového, vyžadujícího  vyšší míru pokory, tolerance a ohleduplnosti k umu předchozích generací. Je to  nová výzva, pro mě  osobně nová míra poznání a  jsme za ni velice rádi.

www.mimolimit.cz

Podpořte náš magazín a sdílejte článek pokud se Vám líbil.
monolu.cz