Jak správně pěstovat gladioly čili mečíky
Gladioly jsou oblíbené v záhonech, ve vázách i v květinových dekoracích. Milují je zahradníci zahrádkáři i floristé. Jsou to velmi dekorativní květiny, kterými si zdobíme své příbytky již dlouho. První dochované zmínky o nich jsou až v bájných Pompejích.
Z historie výskytu
Zvláště ve vlhčím prostředí, ve středomořských oblastech, rovněž na rozsáhlém území Afriky a také Malé Asie rostou mečíky podél cest. Jako kapuce pláštěnky chrání horní okvětní plátky pestík a bliznu – rozmnožovací orgány těchto půvabných květin. Tím jsou květy chráněny před přívalovými dešti, které se v těchto oblastech vyskytují. Dokonce již na nástěnných malbách v troskách Pompejí se můžeme setkat s malbami obřích kytic mečíků, které tam tehdy zdobívaly hodovní místnosti.
Kde se vzalo označení „gladioly“
Název označující tyto krásné květiny – Gladiolus, má souvislost s latinským označením krátkého meče –„gladius“. Podlouhlé zašpičatělé listy mečíku ho totiž velmi připomínají. A kromě této podobnosti je tu i skutečnost, že vítězní gladiátoři bývali obdarováni okouzlujícími kyticemi gladiol. Některé země dosud používají rčení „Smrt nebo gladioly!“ v případě, že někoho čeká obtížný úkol, který nemá zrovna jistý výsledek. V současné řeči květin gladioly vyjadřují upřímnost.
Současné zahradní mečíky 
Současné zahradní mečíky jsou produktem více než 150 let neustálého šlechtění, přičemž nynější sortiment se odhaduje na desítky tisíc odrůd. Nabízejí se snad v každé barvě a také nejrůznějších kombinacích. Za zmínku rozhodně stojí okouzlující čistě bílé anebo citronově zeleno-žluté odrůdy. Setkat se můžeme i s mečíky téměř černé barvy anebo s mečíky masové fialovo-hnědé barvy. Okraje mohou mít hladké anebo jakoby zřasené. Oko květu může mít zcela odlišnou barvu než korunní plátky. Výjimečné není ani různobarevné žíhání. Velmi oblíbenou se stala lososová a oranžová barva.
Pěstování 
Září je ideálním měsícem pro sklizeň hlíz. Poté by se měly hlízy uskladnit na místech s teplotou okolo 10°C. Hlízy opět vysazujeme až na jaře, a to na slunné stanoviště s vhodnou živnou půdou. Ideální je hloubka 8 – 10 cm a vzdálenost 6 – 8 cm. Pokud vysazujeme do řádků, ty by měly být od sebe vzdálené asi 35 cm. Během vegetačního období zavlažujeme, půdu kypříme a také přihnojujeme. V polovině července se obvykle dočkáme na rostlinách prvních květů, které pro řez do vázy využijeme včetně jednoho až dvou lodyžních listů. Snažíme se přitom nepoškodit další zbylé listy, neboť by to mohlo znamenat poškození růstu náhradní hlízy. Výška rostliny, barva květu i jeho velikost je dána odrůdovou vlastností. Zásobním orgánem mečíků jsou jednoleté protáhlé až ploše kulovité cibulovité hlízy, které od velikosti 8 cm na obvodu již spolehlivě kvetou. Mohou dosáhnout dokonce až 14 cm v obvodu.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: shutterstock.com
