Jak na škůdce drobného ovoce
Snad v každé rodinné zahradě nalezneme nějaké drobné ovoce. Staráme se o keře, aby zdravě vypadaly, nebyly příliš náročné na pěstování. Snažíme se vypěstovat plody tak, aby jich bylo co nejvíce a byly chutné, velké a dokonale dozrávaly, aniž bychom o ně přišli kvůli zásahu škůdců. Jak tedy snížit výskyt škůdců a lépe před nimi ochránit naši úrodu?
Základem péče je prevence
Chemické zásahy ponechávejte spíše pro velkopěstírny, na zahradách by měla ochrana před škůdci spočívat spíše v přírodních prostředcích. Příklad si můžeme vzít z pěstitelů vinné révy v Rakousku, kteří na svých loukách, na mezích a u polí sesbírají velké množství mladých kopřiv a přesličky rolní a udělají z těchto dvou rostlinných druhů výluh. Namočí přesličku a kopřivy mírně nasekané do sudu, zalijí vodou a nechají 24hodin louhovat. Poté výluh zcedí, naplní s ním nádoby s rozstřikovačem a projíždějí mezi jednotlivými řadami révy a rozstřikují na rostliny tento výluh, který je v budoucích vegetačních měsících ochrání před napadením plísněmi.
Rostliny pěstované v nádobách
Rostliny pěstované v nádobách například na terasách nebo balkonech nemusejí být zrovna v nevýhodě proto, že mají k růstu malý prostor. Na druhé straně pro ně může být oddělené pěstování od okolních rostlin výhodné, například v tom, že se na ně nepřenese tak snadno nemoc nebo škůdce, který napadl rostliny pěstované společně na zahradě. Rostliny nerostou ve volné půdě, tudíž je nemohou napadat škůdci, kteří jsou na půdu vázaní cyklem svého vývoje.
Škůdci rybízu 
Vlnovník rybízový je nejznámějším škůdcem napadajícím rybíz. Jedná se o roztoče s minimálními rozměry napadajícího pupeny. Pupeny po napadení zduří a vypadají spíše jako korálky na dané rostlině. Vlnovníci v pupenech přezimují. Pupeny potom nemají možnost se na jaře rozvinout a zasychají, hnědnou a následně opadají. Takové větévky je nutné odřezat a spálit. Rybíz může být napaden také mšicí rybízovou. Ta je původcem růžových zduřenin na listech rybízu. Pokud se mšice vyskytuje v menším množství, vyhubíme ji dobře i mechanicky. Výskyt ve velkém likvidujeme chemickými přípravky typu kalypso 480SC.
Škůdci ostružiníku a maliníku
Za červivými malinami i ostružinami hledejme malinovník šedý či malinovník plstnatý. Jeho larvy jsou původci deformace souplodí těchto ovocných keřů. Brouci ožírají i květy, které jsou již rozvité. Za vhodný způsob, jak zakročit považujeme sesbírat plody ihned, jakmile dozrají a nenechat je na keřích zbytečně dlouhou anebo je nenechat dokonce na keřích zaschnout. Zásah insekticidy není na zahradě rozhodně doporučován. Významným škůdcem ostružiníku a maliníku je také bejlomorka ostružiníková, jejíž výskyt se pozná podle výskytu hálek – výrazných zduřenin na prutech. V hálkách jsou skryty larvy oranžově-červené barvy, které se v nich vyvíjejí od léta až do jara následujícího roku. Napadené pruty je třeba na jaře ustřihnout až u země a spálit je.
Jak je to u borůvek, brusinek a angreštu
Je pravda, že brusinky a borůvky, které nejsou příliš přešlechtěné, nenapadají žádní významní škůdci, ani choroby. Pro angrešt je největším nebezpečím americké padlí, to je však choroba. Škodu na angreštu mohou způsobovat vosy. Těm totiž velmi chutnají zralé plody, takže opět platí, nenechávat přezrálé plody na keřích a zamezit jejich ničení včasnou sklizní.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: shutterstock.com
