Časné výsevy mají svá rizika

Rate this post

Některé rostliny si můžeme předpěstovat doma již v měsíci únoru nebo lednu. To je způsob jak se rozbíhá nový zahradnický rok, cyklus, který se neustále opakuje. Ačkoli se některé druhy zeleniny, ale i letniček opravdu vysévají v lednu a únoru, je potřeba dodržet i ostatní podmínky pěstování, abychom o vzrostlé semenáčky nepřišli. Pokud tyto podmínky nedodržíme, naše práce přijde vniveč a první výsevy nepřežijí.

Kde vzít v zimě přirozené světlo

Už ze školních let si všichni pamatujeme, že rostliny ke svému životu potřebují světlo, teplo a vláhu. Pravdou je, že tepla i vláhy jim můžeme dopřát v lednu dostatek, ale kde vzít přirozené sluneční světlo, aby ho bylo opravdu dost! Truhlíky s výsevy proto dejte klidně na jižní okno, aby měly dostatek světla a tepla.

Přetrvávající vysoká teplota

Semena k vyklíčení potřebují vysokou teplotu, poté ji musíme ale snížit. Soustavně udržovaná vysoká teplota nutí neustále rostliny k rychlému růstu. Ty se pak vytahují, slábnou jim kořínky a nakonec jsou rostlinky neduživé a často odumírají. Snažte se pokojovou teplotu snížit alespoň na 18 °C.

Nikdy rostlinky neroste

Na zalévání časných výsevů si pořiďte vyhovující konvičku. Rostlinky zalévejte jen ke kořínkům a nepřehánějte to s množstvím vody. V žádném případě rostlinky neroste, neboť to vede ke vzniku listových hnilob a k uhnívání kořenových krčků rostlinek. Prevence před plísní spočívá i v tom, že nebudete mít někde v místnosti například plesnivějící ovoce v misce, i to může způsobit zkázu vašich časných výsevů.  

Sadbovače a květináče dobře vyčistěte

Sadbovače a výsevní skleníčky, včetně kelímků a květináčů, které k výsevům používáte, vydezinfikujte, propláchněte horkou vodou a omyjte v roztoku hypermanganu.

Přihnojujte ale s mírou

Rostlinky přepichujeme, jakmile mají už první pár klasických listů. Jakmile budete chtít rostlinky trochu povzbudit v růstu, můžete začít s přihnojováním. Ale ne dříve než 2 až 3 týdny po přesazení. Až tehdy budou nové sazenice zakořeněné. Sazeničky v malých květináčích nemají k dispozici dostatek substrátu, a tak je jejich půda dříve vyčerpaná. Naopak rostlinky ve větších květináčích mají půdy dost, a tak není zapotřebí zalévat je tak často.

Text: Zuzana Bohdalová

Foto: Shutterstock.com

184 total views, 2 views today